Před 15 lety začala válka v Afghánistánu. USA zahájily bombardování

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Afghánské vládnoucí islamistické radikální hnutí Taliban navíc odmítlo Američanům vydat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval.

Cílem operace Trvalá svoboda bylo svrhnout Taliban, nastolit demokraticky zvolenou vládu a zničit Al-Káidu s jejím šéfem bin Ládinem.

Z toho se podařilo svrhnout talibanskou vládu (v listopadu 2001) a zabít bin Ládina (v květnu 2011), zahynul i vůdce Talibanu mulla Umar. Podle pozorovatelů se ale nepovedlo nastolit stabilní vládu, po roce 2004 navíc zahájil Taliban gerilové útoky na koaliční síly a s kritikou se setkalo mnoho civilních obětí či stažení západních vojenských sil bez úspěšné stabilizace země.

Nejvíce zahraničních vojáků - na 130.000 - bylo v zemi v roce 2011, z nichž tam na 100.000 vyslaly USA. V afghánské misi se mimo jiné vystřídalo i přes 5000 českých vojáků.

V září 2014 podepsal Afghánistán se Spojenými státy a NATO dohody, které umožnily menšímu počtu zahraničních vojáků zůstat v Afghánistánu. K poslednímu dni roku 2014 tak v zemi skončila bojová mise NATO a USA.

V zemi působí od počátku roku 2015 nebojová mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíž úkolem je výcvik afghánských bezpečnostních složek. V ní mají největší podíl opět Spojené státy, které poskytly přes 10.000 vojáků. Účastní se i ČR. Nyní je v operaci přes 13.000 vojáků.

Americký prezident Barack Obama letos v červenci odložil plány snížit do konce roku počet amerických vojáků v Afghánistánu na polovinu. Namísto toho se rozhodl ponechat v zemi 8400 vojáků až do ledna 2017, kdy skončí v prezidentském úřadu.

Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org přes 3500 příslušníků zahraničních jednotek, z toho 2384 amerických vojáků. ČR ztratila v rámci afghánské mise deset mužů.

Témata:  Afghanistán,  Tálibán,  U.S. ARMY