Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Evropě zakořenily pravicové vlády. Nacionalistický populismus je na vzestupu, varuje deník

Varšava
Varšava
Foto: Pixabay

Často to vypadá, že nacionalistický populismus je na vzestupu a v Evropě se stal nezadržitelnou silou, především pak v bývalých komunistických zemí na východních hranicích Evropské unie, konstatuje úvodník serveru Washington Post. Prestižní americký deník varuje, že v Polsku, Maďarsku a na Slovensku zakořenily pravicové vlády, které si zakládají částečně na islamofobních útocích na imigranty a obecněji na vymezení vůči liberálním hodnotám.

Ne jedovaté xenofobii

Washington Post konstatuje, že ve světle výše uvedeného je překvapivé a povzbudivé, že ve dvou zmíněných státech se minulý týden vůči populistům postavila veřejnost a uštědřila jim bolestivé porážky.

Za první případ označuje úvodník maďarské referendum z minulého víkendu, v němž premiér Viktor Orbán nabádal voliče, aby odmítli plán EU na přerozdělení uprchlíků, kteří se do Evropy valí z Blízkého východu a Afriky.

"Vláda utratila (v přepočtu) desítky milionů dolarů na otevřeně rasistickou kampaň popisující všechny uprchlíky jako potenciální teroristy," kritizuje americký server. Připomíná, že EU přitom přidělila Maďarsku, zemi s 10 miliony obyvatel, pouze 1294 uprchlíků, ale Orbán trvá na tom, že jejich příchod může zničit "křesťanskou identitu" země.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

Opoziční strany doporučily voličům k urnám nepřijít, nebo vhodit neplatný lístek, aby účast v referendu nepřesáhla 50%, což představovalo hranici pro jeho platnost, pokračuje washingtonský deník. Dodává, že přesně k tomu došlo; hlasovalo pouze 43% voličů a 6% z nich použilo neplatný lístek.   

"Referendum, za které Orbán podle zpráv utratil více než za jakoukoliv jinou politickou kampaň v maďarské historii, propadlo," konstatuje úvodník. Deklaruje, že ačkoliv premiér slíbil protlačit novou protiimigrantskou legislativu či ústavní dodatek,  protiimigrantské stanovisko, které chtěl vyslat EU, se změnilo v hlasování o nedůvěře vůči jeho jedovaté xenofobii.  

První náraz v Polsku

Něco podobného se stalo dle Washington Post i v Polsku, kde zákonodárci vládnoucí pravicové strany Právo a spravedlnost chtěli prosadit opatření, které by změnilo jeden z již tak nejpřísnějších potratových zákonů v západním světě v úplný zákaz interrupcí.      

Zákon, který minulý měsíc prošel v prvním čtení, by povoloval potraty pouze v přímém ohrožení života matky, vysvětluje americký deník. Dodává, že v opačném případě mělo lékařům a ženám hrozit až pětileté vězení.

"Minulé pondělí vyšly do polských měst desítky tisíc žen a mužů oblečených v černé, aby proti opatření protestovaly," podotýká úvodník. Připomíná, že došlo k paralyzování centra Varšavy, přičemž tři dny poté vládnoucí strana náhle obrátila, zákon zamítla a stáhla jiný, který měl zásadně omezit přístup k umělému oplodnění.  

Jednalo se o první významný politický ústupek Práva a spravedlnosti, které odmítlo vzdát pokusy o ovládnutí polského ústavního soudu a zrušení právních omezení výkonné moci navzdory masovým protestům v zemi a tvrdé kritice ze strany EU, zdůrazňuje Washington Post.    

Viktor Orbán a jeho polský protějšek Jaroslaw Kaczynski zdaleka nebyli poraženi, jelikož stále disponují silnou parlamentní většinou a ovládají státní televize, jejichž prostřednictvím bombardují obyvatelstvo propagandou, varuje prestižní server. Poukazuje, že Orbán podpořil v amerických prezidentských volbách Donalda Trumpa a pokud by tento populista skutečně zvítězil, jednalo by se o velké posílení jemu podobných politiků v Evropě.  

Výsledky z minulého týdne však ukázaly, že i tam, kde jsou populisté nejsilnější, jejich extremistické myšlenky generují silný odpor, konstatuje Washington Post. "V Evropě, stejně jako ve Spojených státech, má liberalismus stále své obránce," uzavírá komentář.

Témata:  uprchlíci Maďarsko Polsko

Aktuálně se děje

1. května 2024 12:13

Češi v EU: Největší nespokojenost panovala v roce 2016

V dobách migrační krize v roce 2016 panovala největší míra nespokojenosti s členstvím Česka v Evropské unii, kdy nebylo spokojeno 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost byla zaznamenána kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy bylo spokojených 69 procent obyvatel.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy