reklama

"Měli bychom si uvědomit, že v našich společných dějinách byl téměř každý Evropan uprchlíkem," zahájil svá slova pro náš server rakouský europoslanec Othmar Karas.

"K uprchlíkům nemáme pouze morální povinnost, právo na azyl je klíčovou zásadou mezinárodního práva," konstatoval a v té souvislosti připomněl, že každý členský stát EU se zavázal dodržovat Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o uprchlících z roku 1951 a 18. článek Listiny základních lidských práv: "Tyto naše úspěchy nesmíme ohrozit."

"Evropskou unii vidím jako součást řešení naších problémů, nikoliv jako jejich příčinu. Problémům, s nimiž se Evropa v současné době potýká, musíme čelit společně. Vnitrostátní opatření nejsou řešením, pouze odsunou problém k ostatním," konstatoval Othmar Karas.

Dále se politik nechal slyšet, že ačkoliv je uprchlická krize problémem takřka celé Evropy, k jejímu řešení nemá EU v současné době potřebné mechanismy: "Dokud tyto nástroje nemáme, často se stáváme rukojmím národních vet, zatímco vina je schvalována na EU. Evropská unie tímto způsobem nemůže správně fungovat, musíme ji dále rozvíjet."

Psali jsme:  

Podle Othmara Karase je třeba pokračovat v integraci v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a vyvíjet jednotnou migrační a azylovou politiku. Jestli se to Unii v příštích pěti letech podaří, záleží na jejích členech. "Mám obavy, protože vývoj v Polsku, České republice, Maďarsku i na Slovensku a taky některé výroky v Rakousku nezvyšují její schopnost řešit problémy."

"Nikdy bychom neměli zapomínat, že mluvíme o lidech. O lidech, kteří prchají, mají naději a vidí příležitosti. Uprchlíci a migranti mohou obohatit evropskou společnost různými způsoby. Například prostřednictvím cenných výměn ve vzdělávání, ve vědecké, kulturní či sociální oblasti. Současně by se však měli začlenit do naší společnosti a přijmout evropské hodnoty."

Dále europoslanec našemu serveru prozradil, že nepochybuje o tom, že migrace i integrace uprchlíků zůstanou aktuálními tématy ještě dlouho dobu a přinesou do naší společnosti změnu: "Otázkou je, jakým způsobem se nám podaří tuto změnu zformulovat," konstatoval.

"Žijeme ve stále více propojeném a globalizovaném světě. Evropská unie je v současné době domovem pro 7 % světové populace, do roku 2050 to pak budou méně než 4 %. To, co EU potřebuje, nejsou nové hranice ani izolace. Musíme dále prohloubit naše společenství práv a hodnot, aby řádně převzalo svou odpovědnost, a to jak ve světě, tak i uvnitř EU," uzavřel svá slova pro EZ Othmar Karas.