Volby amerického prezidenta se blíží. Podívejte se s námi na podrobný PŘEHLED

Prezidentský kandidát musí být rodilý Američan. Tento požadavek se běžně vykládá způsobem, že se může narodit kromě USA i na americkém tichomořském území Guamu, v Portoriku či na Panenských ostrovech, nebo americkým občanům v zahraničí, a žít zde alespoň 14 let. Další podmínkou je věk nejméně 35 let.

Aktivní volební právo mají zaručeno ústavou všichni občané USA starší 18 let (až do roku 1971 byla podmínkou hranice 21 let). Volební právo nesmí být podle 15. ústavního dodatku z roku 1870 nikomu odebráno z rasových důvodů. Chce-li se Američan voleb zúčastnit, musí se nejdřív zaregistrovat. Stačí včas vyplnit formulář (na úřadech, ale i jiných místech, či po internetu).

Politický maraton, z něhož vykrystalizovali kandidáti z řad republikánů a demokratů, začal letos v únoru. Pokud není kandidát dopředu jasný, vzejde nejvhodnější adept ze stranických primárních voleb a volebních shromáždění. Vítěz byl poté v létě na sjezdu (konventu) své strany delegáty potvrzen a oficiálně nominován. Svého viceprezidenta si každý kandidát volí sám. Vlastní kampaň, včetně televizních debat, se konala v září a říjnu.

Občané nevolí přímo kandidáty na prezidenta, ale takzvané volitele, kteří volbu prezidenta po celonárodním hlasování obstarají za ně. Sbor volitelů má celkem 538 členů; počet volitelů za jednotlivé státy odpovídá zastoupení poslanců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Teoreticky může volitel hlasovat pro kteréhokoli kandidáta, názor voličů je ale v naprosté většině případů pro volitele určující. Většina i jen jednoho hlasu znamená pro vítěze zisk všech volitelů příslušného státu.

Sbor volitelů zvolí prezidenta 19. prosince, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 5. ledna 2017. Nový prezident bude tradičně inaugurován 20. ledna 2017, kdy se ujme funkce. Do té doby zůstává u moci předchozí administrativa.

V závěrečné fázi kampaně se rozhořel ostrý spor o důvěryhodnost průzkumů veřejného mínění. Clintonová vychází vítězně z většiny předvolebních průzkumů provedených v minulých týdnech. Její náskok se pohyboval mezi čtyřmi a dvanácti procentními body. Podle průzkumu agentury Reuters a společnosti Ipsos z tohoto týdne dokonce většina Trumpových stoupenců už nevěří, že jejich kandidát volby vyhraje.

Naposledy se Trumpovi podařilo na Clintonovou výrazně dotáhnout v průběhu srpna. Zatímco na začátku měsíce bývalá první dáma vedla u voličů rozhodnutých zúčastnit se listopadových prezidentských voleb až o osm procentních bodů, na počátku září průzkum televize CNN a organizace ORC poslal Trumpa do vedení, i když jen o dva procentní body.

Zlom přinesly prezidentské debaty, které mají podle průzkumů veřejného mínění na rozhodování voličů značný vliv. Všechny tři duely podle sondáží ovládla Clintonová, což se odrazilo i na jejích preferencích, které se začaly v anketách od těch Trumpových vzdalovat. Republikánský kandidát ale několikrát zdůraznil, že průzkumům veřejného mínění nevěří. Velké agentury podle něj nezohledňují, že se mu podařilo mobilizovat nové skupiny voličů.

Mezi státy, o které se letos povede největší bitva, patří podle serveru Real Politics Florida, Ohio, Severní Karolína, Nevada, Iowa, Arizona a Georgia. Na stranu demokratů i republikánů by se ale voliči mohli přiklonit třeba i v Pensylvánii, Wisconsinu či v Michiganu. Podle mnoha amerických médií se letos mezi nerozhodnuté státy zařadil překvapivě i konzervativní a tradičně republikánský Texas, odkud pochází největší Trumpův rival z prezidentských primárek Ted Cruz.

Pohled Trumpa a Clintonové na politiku i ekonomiku je odlišný

Imigrace:

Trump - Na adresu uprchlíků se vyjadřuje nekompromisně. Pokud bude zvolen prezidentem, hodlá na hranici s Mexikem postavit obří zeď. Vyhostit chce všech zhruba 11 milionů lidí, kteří se v USA zdržují ilegálně. Všechny migranty ze Sýrie, které přijaly USA, by Trump poslal zpět. Vyzval k registraci amerických muslimů či k uzavření některých mešit. Loni se vyslovil i pro uzavření USA pro muslimy.

Clintonová - Trumpovu rétoriku v této věci označuje za šokující, jeho výroky jsou podle ní "nenávistné, předpojaté a zcela nepřijatelné". Je pro přijetí syrských migrantů. Domnívá se, že plán prezidenta Baracka Obamy na přijetí asi 10.000 syrských uprchlíků se má uskutečnit, ale že všichni tito migranti musejí být pečlivě prověřeni.

Boj proti terorismu:

Trump - Je zastáncem tvrdé ruky, "absolutně" by například schválil waterboarding, výslechovou techniku, která simuluje topení. CIA ji používala za éry George Bushe mladšího.

Clintonová - Domnívá se, že Kongres by měl aktualizovat zákon, který zmocňuje vládu k použití vojenské síly proti teroristům. Její strategie pro boj s terorem zahrnuje bližší spolupráci s internetovými firmami, přísnější zákony na kontrolu zbraní (Trump je naopak rázným zastáncem jejich volného prodeje) či striktnější vízový režim.

Islámský stát a Sýrie:

Trump - Pro porážku Islámského státu (IS) je podle něj zapotřebí nasazení pozemních sil, a to včetně amerických. Clintonovou a Obamu opakovaně nazval "zakladateli IS", obviňuje je ze slabosti v přístupu k Blízkému východu a islámským zemím, z čehož podle Trumpa pramení vzestup radikálních organizací. Další katastrofou současné administrativy je podle Trumpa situace v Libyi.

Clintonová - Odmítá obvinění, že jako ministryně zahraničí podcenila vliv islamistů. Růst moci IS přiřkla vůdcům arabských zemí, zejména iráckému expremiérovi Núrímu Málikímu a syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Boj proti IS a odchod Asada musí jít podle ní ruku v ruce. Není pro vyslání amerických pozemních sil do Sýrie.

Rusko:

Trump - Pozitivně se vyjadřuje o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi (je podle něj lepším lídrem než Obama), s nímž se shoduje v podpoře setrvání Asada u moci. Trump řekl, že USA by měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti IS. Trump se rovněž vyjádřil, že pokud bude prezidentem, USA možná nepřijdou na pomoc některým členům NATO, pokud ti budou napadeni Ruskem. Republikán by zohlednil, jak daná země alianci přispívá.

Clintonová - Putina prý respektuje, ale považuje ho zároveň za "hrubiána, který využije každé příležitosti". Jeho politiku vidí jako "agresivní" a označuje ji za jednu z hlavních hrozeb, kterým bude muset čelit příští prezident USA. Soudí, že v reakci na ruskou anexi Krymu by bylo potřeba udělat více. Cílem Ruska je podle Clintonové hatit a podrývat moc Ameriky "kdekoliv a kdykoliv".

Daně a ekonomika:

Trump - Vyslovil se proti regulaci trhu a ohlásil "daňovou revoluci", jakou USA nepoznaly od dob Ronalda Reagana. Tématem je zjednodušení a snížení daní většině Američanů a podniků. U firem chce Trump snížit federální daň u všech na 15 procent (v současnosti většina společností platí 35procentní daň). Je kritikem Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která podle něj připravila Američany o práci. Jako prezident by ji nově vyjednal.

Clintonová - Do svého programu řadí vyšší zdanění bohatých Američanů. Navrhovaný krok má v příštích deseti letech přinést do federálního rozpočtu 150 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Clintonová chce zvýšit daň z příjmu o čtyři procenta osobám, jejichž roční výdělek přesahuje pět milionů dolarů (125 milionů korun). Přislíbila také velký program pro tvorbu pracovních míst a podporu střední třídě.

Témata:  Donald Trump,  Hillary Clintonová,  prezident USA,  volby v USA