Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Začne Trump jadernou válku? NATO má vážné obavy

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: Reprofoto YouTube

Washington - Donald Trump porazil kandidátku demokratické strany Hillary Clinton a ve svém projevu v časných ranního hodinách evropského času v New Yorku určitě potěšil Rusko, když zpochybnil hodnotu NATO.

Jeho vřelý komentář na účet Vladimira Putina nabízí vysvětlení, že by mohlo dojít ke zlepšení americko-ruských vztahů, které se v posledních desítkách let potácely na pomyslných hodinách symbolizujících konec světa od za deset minut dvanáct až hrozivým třem minutám do dvanácté. Jenže to je podle odborníků jenom první dojem.

Zástupce nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě v letech 2011 a 2014, generál sir Richard Shirreff varuje, že by tato situace mohla zapříčinit nevypočitatelné a nebezpečné manévry ze strany Kremlu, píše server Express.

"NATO je zcela závislé na americkém velení a americké ochotě bezpodmínečně podpořit a pomáhat svým spojencům. Proto hrozí, že prezident v Bílém domě, který může mít za cíl oslabit značně spojenectví, povede také k oslabení evropské obrany ze strany USA," komentuje situaci generál Shirreff a stím, že by volba Trumpa prezidentem USA mohla způsobit během několika měsíců globální jadernou válku.

"Všechno záleží na tom, jak bude jednat Kreml. Pokud se rozhodnou, že napadnou pobaltské státy, může prezident říci: »Jo, myslím že bude lepší když se stáhneme«, což udělá svět ještě nebezpečnější," pokračuje generál Shirreff a dodává, že jakákoli válka s Ruskem bude s největší pravděpodobností jaderná - podle scénáře, že Rusové napadnou Pobaltí, poté použijí proti státům náležícím k NATO jaderné zbraně, což je podle generála v naprostém souladu s ruskou myšlenkou "deeskalace". Její koncept podle Shirreffa znamená, že Rusko, konfrontované s drtivou silou protivníka, by mohlo napadnout jednou jadernou zbraní východoevropské město jako zastrašující prostředek.

"Musíme soudit prezidenta Putina za jeho činy, ne za jeho slova. Napadl Gruzii, napadl Krym, napadl Ukrajinu. Měl k dispozici sílu a také ji použil. V období napětí je útok na pobaltské státy velmi pravděpodobný. NATO by bylo povinno pomoci členským státům. Hrozivé na tom je, že jinak než jadernou válkou takový konflikt skončit nemůže," domnívá se Shirreff. 

Generál Shirreff už se na podobný konflikt nejspíš připravuje, protože vydal knihu 2017 Válka s Ruskem (2017 War With Russia), což je sice holá fikce, ale jak sám autor podotýká, "velice pravděpodobná".

Jaderná válka za hodinu

Takový konflikt by probíhal neuvěřitelně rychle - zbraně mohou dosáhnout cíle na druhé straně zeměkoule během jedné hodiny. Dokonce i "pomalejší" výzbroj, nesená strategickými bombardéry, může být dopravena nad danou oblast během několika hodin. 

Úřad pro technologii (OTA) v rámci Kongresu USA zveřejnil v roce 1979 studii nazvanou Dopady války, která předpokládala následky totálního jaderného útoku. Následky by byly katastrofální - stovky milionů lidí by zemřelo, další obrovský počet by čelil rakovině a nemoci z ozáření. Podle zprávy vydané OTA by po jaderném útoku zahynulo okamžitě 80 % obyvatel USA, další ztráty by byly způsobeny radiací.

Témata:  Donald Trump Vladimír Putin NATO (Severoatlantická aliance)

Aktuálně se děje

1. května 2024 9:25

Polsko odmítlo chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády

Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do ozbrojených sil, uvedl v úterý náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy