Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA na mizině? Nejdokonalejší zbraně stojí miliardy dolarů, ale kdyby přišlo na skutečný boj, tak...

U.S. Air Force F-22 Raptor
U.S. Air Force F-22 Raptor
Foto: U.S. Air Force

Washington – Americká armáda má moderní technologie i nejdokonalejší zařízení. Obecně existuje domněnka, že se jí v současné době nic nevyrovná. Jak ale poukazují pro server National Interest vojenští odborníci, doktor Tobias Burger a Scott Romaniuk, otázkou je, zda mají USA na své vojenské tažení opravdu peníze. Mluví doslova o tom, že Američané střílí na mravence „sloními zbraněmi“.

Otázkou podle odborníků je, jestli je Washington schopen vést skutečnou válku s použitím těch nejdokonalejších zbraní, když se jejich cena a náklady na jejich používání šplhají do astronomických výšek. Poukazují například na obrannou akci lodi USS Mason v Rudém moři v říjnu 2016. Na plavidlo zaútočili jemenští povstalci dvěma raketami. Loď sice nezasáhli, i přesto přikročili Američané k odvetě a palbu opětovali. Několik krátkých vteřin stálo námořnictvo Spojených států 8 milionů dolarů.

Experti poukazují, že se dnes více než kdy jindy ukazují velké rozdíly v tom, jaké mají jednotlivé strany velké rozdíly nejen ve vybavení, ale především v nákladech na provoz. Připomínají, že zatímco americké hi-tech zbraně jsou vysoce přesné a zamezují vedlejším ztrátám, jejich provozování stojí doslova majlant. Teroristé na druhé straně mají náklady mnohem menší, protože používají starší, ale účinné zbraně - bez ohledu na vedlejší ztráty na lidských životech.

Je prý nutné, aby armády zvážily rozpor mezi útokem technologicky zastaralými zbraněmi a nasazením technologicky vyspělých obranných mechanismů. Operace amerického letectva proti Islámskému státu stojí americké daňové poplatníky 600 tisíc dolarů za hodinu. V současnou chvíli činí celkové výdaje USA za kampaň v Afghánistánu 750 miliard dolarů a v Iráku už 819 miliard. Podle autorů komentáře není pochyb o tom, že tyto prostředky by bylo možná lepší utratit za rozvoj samotných USA.

USA utrácí miliardy, povstalcům stačí stovky dolarů

Ti, kteří bojují proti USA, podle Burgera a Romaniuka dokáží útočit ve stejné míře jako Američané, ale s mnohem menšími náklady. Ukazují to na příkladu rakety Tomahawk s plochou dráhou letu, která stojí asi 1,5 milionu dolarů. Jedna raketa země-vzduch typu Hellfire stojí 115 tisíc dolarů, raketa s názvem Javelin pak přijde na 150 tisíc dolarů. „Levné" zbraně naváděné laserem mohou mít cenu až 250 tisíc dolarů. Na druhé straně jsou pak zbraně teroristů – sebevražedný a velmi účinný pás stojí asi 150 dolarů, Kulomety typu Ak-47 nebo granátomety koupí ua řádově několik desítek až stovek dolarů.

„Vojenští vůdcové mají úžasnou schopnost rozvíjet strategii, ale pokud se jim nepodaří vzít v úvahu ekonomické náklady, jejich strategie by se mohla stát ve své podstatě neživotaschopnou a neudržitelnou. Do jaké míry je společnost ochotna smířit s válkami, které jsou především robotické a především ekonomické?" ptají se autoři.

Na jednu stranu technologie přináší menší ztráty na životech, zároveň s tím ale dramaticky rostou právě výdaje. „Musíme mít na paměti, že podpora naší schopnosti zaútočit na něco a někoho kdykoliv a kdekoliv bez lidských ztrát má své vlastní náklady. Nebude otázka, kolik budeme muset zaplatit, ale spíše jak dlouho si to budeme moci dovolit," varují s tím, že tato debata o národní bezpečností a vojenské účelnosti by neměla být zohledňována jen v současném rámci, ale že musí být zohledněna také „ekonomická realita".

Témata:  U.S. ARMY USA U.S. AIR FORCE

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.