Berlín - Nová německá vláda uvažuje o tom, že by vyplácení evropských fondů bylo do budoucna vázáno na dodržování principů právního státu. Státy, které by je porušovaly, by o peníze přišly. Už v příštím rozpočtovém období pro léta 2021 až 2027 by se to mohlo týkat třeba Polska.
V Bruselu i Berlíně se nyní řeší otázka, jestli má Evropská unie používat peníze, aby problematické země přivedla k poslušnosti. Evropská komise sice ještě o svém postoji definitivně nerozhodla, příslušný návrh komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera ale v minulém týdnu získal širokou podporu.
Pro Polsko a případně i další státy střední Evropy by přitom rozhodně nešlo o zanedbatelné finanční částky. "Zhruba 150 miliard eur čistého získala z Evropské unie od roku 2007 čtveřice visegrádských států Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko, ale když jde o to přijímat běžence nebo se řídit rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie, otáčí se k EU zády. To je recept na volební podporu populistům a pravicovým stranám jako je AfD, zní z Bruselu a stále častěji také z vlády kancléřky Angely Merkelové," píše magazín Der Spiegel.
"EU je společenstvím hodnot, nejen vnitřním trhem. To se pak musí odrážet také v rozpočtech EU," je přesvědčen náměstek německého ministra zahraničí pro evropské otázky Michael Roth.
"Argumentace je jednoduchá. Když už je Německo, jak dalo najevo, připraveno do budoucna více přispívat do rozpočtu EU, pak chce Berlín také mluvit do toho, jak se peníze budou utrácet," konstatuje Der Spiegel, podle něhož by spor mohl ještě prohloubit stávající rozdělení mezi zeměmi na západě a východě unie.
Související
17. května 2024 19:50
17. května 2024 18:27
17. května 2024 17:01
15. května 2024 14:58
14. května 2024 16:37
14. května 2024 9:33
