AfD má moc blízko ke Klausovi, na sudetoněmeckém sjezdu tak nesmí mít stánek

Posselt dnes na tiskové konferenci v Mnichově uvedl, že AfD na sjezdu chtěla mít informační stánek, což ji ale pořadatelé z několika důvodů neumožnili. Jedním z nich je to, že zatím není zastoupena v bavorském zemském sněmu, což je jednou z podmínek.

Ještě větším problémem jsou ale zřejmě politické postoje protiimigrační strany. "Informační stánek mohou dostat jen organizace...které se jasně distancují od levicového a pravicového extremismu," zdůraznil Posselt. "To ani u Levice, ani u AfD nevidím," řekl také.

Především má ale problém s úzkou spoluprací AfD s Klausem, který ji často do Německa jezdí podporovat na předvolební i jiné politické akce. "AfD se chlubí jedním z největších nenávistníků sudetských Němců, bývalým českým prezidentem Klausem," míní Posselt. "Chtěl zakotvit Benešovy dekrety do evropského právního pořádku," poznamenal.

Narážel tak na situaci před podpisem lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, jejíž ratifikaci Klaus v době, kdy byl českým prezidentem, podmínil výjimkou z Listiny základních práv EU. Klaus vznesl požadavek na výjimku z Listiny v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

Výjimku nakonec Česku přiznal summit Evropské unie koncem října 2009 a Klaus lisabonskou smlouvu podepsal 3. listopadu 2009, mimo jiné v den, kdy český ústavní soud rozhodl o tom, že smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se ale v roce 2014 usnesla, že výjimku z Listiny základních práv EU uplatňovat nebude.

Témata:  sudetští Němci,  Bernd Posselt,  AfD ,  Václav Klaus