Lékaři z Ukrajiny dostanou v ČR přidělené místo: Půjdou tam, kam Čeští nechtějí

Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňoval, slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují

"Kraje lékaře z Ukrajiny chtějí. Režim by měl být takový: my mu řekneme, kde bude pracovat, protože naši lidi tam nechtějí," řekl premiér. Před dvěma týdny spolu s ministrem zdravotnictví deklaroval, že ukrajinští lékaři budou muset mít stejné zkoušky jako ostatní ze zemí mimo EU. Asi 150 lékařů, kteří dosud přišli díky projektu Ukrajina, si je bude muset do roka doplnit. 

Zaměstnavatel, většinou ředitel nemocnice, si v projektu mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat. Už dříve tedy ukrajinští lékaři přicházejí hlavně na místa, kde byl lékařů nedostatek.

České zdravotnictví se podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bez pracovníků ze zahraničí neobejde, nejhorší je situace v Ústeckém a Karlovarském kraji. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50.000 zdravotních sester.

Umisťování absolventů nebo pracovníků do konkrétních obcí, kde byli potřeba, bylo v Česku běžné před rokem 1989. Začalo se s ním v 50. letech, podnik byl tehdy povinen absolventa zaměstnat, zajistit mu ubytování a uhradit náklady na stěhování. Umístěnky se týkaly například učitelů nebo právě lékařů. Možnost jejich obnovení zmínil loni tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) v souvislosti s tím, že se nemocnicím v pohraničí nedaří sehnat primáře ani za plat 200.000 korun měsíčně. "Pokud se bude chtít lékař pohybovat v systému veřejného zdravotního pojištění, tak si nejdřív odslouží pár let na venkově," řekl tehdy ministr.

Témata:  zdravotnictví,  lékaři,  Andrej Babiš