Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší soud v Polsku se zastal homosexuálů, ministr spravedlnosti se zlobí

Polská vlajka
Polská vlajka
Foto: Pixabay

Varšava - Polský nejvyšší soud se ve čtvrtek zastal organizace reprezentující sexuální menšiny ve sporu o to, zda měl zaměstnanec tiskárny právo odmítnout vytištění jejího plakátu. Konzervativní ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro verdikt ostře kritizoval.

Spor vnímaný částí Poláků jako test nezávislosti soudnictví v době kontroverzní reformy proti sobě postavil zaměstnance tiskárny a organizaci LGBT, která chtěla v roce 2015 vytisknout plakáty v rámci své kampaně na podporu sexuálních menšin. Tiskař po shlédnutí návrhu plakátů odmítl předem domluvenou zakázku dokončit s odůvodněním, že se nebude podílet na aktivitách jsoucích proti jeho náboženskému přesvědčení.

Poté, co se několik nižších soudů postavilo na stranu organizace, obrátil se Ziobro, který je zároveň v systému generálním prokurátorem, na nejvyšší soud. Ten ve čtvrtek konstatoval, že tiskař neměl právo odmítnout služby odvolávaje se na svou víru a měl přistupovat k organizaci jako ke každému jinému zákazníku.

"Nejvyšší soud se vyslovil proti svobodě, postavil se na stranu státního útlaku ve službách ideologie homosexuálních aktivistů," reagoval podle televize TVN24 na verdikt Ziobro, podle něhož je rozhodnutí v rozporu s ústavou. Ta podle Ziobra chrání mimo jiných svobod i volnost podnikání a možnost svobodně uzavřít smlouvu, zatímco soud hodlá násilně přinutit tiskaře k vykonání nechtěné činnosti. Ministr proto oznámil, že se obrátí ještě na ústavní soud.

Jednobarevná vláda polské konzervativní strany Právo a spravedlnost loni přijala justiční reformu kritizovanou opozicí či Evropskou komisí. Změny mimo jiné posilují vliv parlamentu a ministra spravedlnosti na výběr soudců včetně členů nejvyššího soudu. 

Témata:  Polsko homosexuálové soudy

Aktuálně se děje

1. května 2024 12:13

Češi v EU: Největší nespokojenost panovala v roce 2016

V dobách migrační krize v roce 2016 panovala největší míra nespokojenosti s členstvím Česka v Evropské unii, kdy nebylo spokojeno 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost byla zaznamenána kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy bylo spokojených 69 procent obyvatel.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy