Zahalování muslimek? Zakázáno je už v šesti zemích, problém dorazil i do ČR

Již počátkem roku 2004 schválil francouzský parlament zákon, který zakázal okázalé nošení náboženských symbolů ve veřejných školách. Tato právní úprava se týkala i dalších náboženských symbolů, jako jsou jarmulky nebo velké kříže. Zákon vycházel z odluky církve od státu z roku 1905. V roce 2016 se také ve Francii začaly objevovat zákazy nošení burkin, tedy plavek, kterými muslimské ženy zahalují prakticky celé tělo včetně vlasů. V některých městech to ale soud zrušil.

Druhou zemí, v níž je zakázáno na veřejných místech nosit závoje či šátky zahalující zcela či z velké části postavu, se v polovině roku 2011 stala Belgie. Podobné zákony byly ve stejném roce rovněž přijaty v Bulharsku a Lotyšsku. Loni schválil rakouský parlament zákaz zahalování celé tváře na veřejnosti. Opatření, které vstoupilo v platnost v říjnu, bylo součástí "integračního balíčku". Dánsko, kde od 1. srpna začne platit zákon zakazující zahalování obličeje na veřejnosti, tak bude šestou zemí, která zakázala zahalování obličeje na veřejnosti.

V roce 2016 zákon zakazující zahalování tváře na veřejných místech, jako jsou školy, nemocnice a hromadná doprava, přijali nizozemští poslanci. Také v Německu je částečně zakázáno nosit šátky a další náboženské symboly ve školách či na úřadech. Restrikce se týkají osmi ze 16 spolkových zemí a někde se vztahují i na jarmulky nebo kříže.

Zákon, který zakazuje nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách, schválil letos v červnu norský parlament, ve stejný měsíc schválil nizozemský parlament zákaz zahalování tváře ve školách, nemocnicích či v prostředcích hromadné dopravy, který začne platit od 1. ledna 2019.

V Itálii sice neexistuje specifické nařízení o nošení muslimského závoje, ale zákon z roku 1975, který je součástí předpisů na ochranu veřejného pořádku, zakazuje zakrývat si zcela tvář na veřejných místech. To platí jak pro závoj, tak pro motorkářskou helmu. Starostové z Ligy severu se v minulosti opírali o tento text, když ve svých obvodech zakazovali nošení burky, nikábu (závoj, které na rozdíl od burek nezahaluje oči) a burkini (muslimských plavek).

Loni zakázaly výrobu, prodej a nošení burek například i úřady muslimského Maroka. Zdůvodnily to potřebou zvýšit bezpečnost v zemi.

Americká armáda naopak loni uvolnila předpisy týkající se uniforem. Nově například povoluje ženám nosit hidžáby, ovšem s podmínkou, že budou z nehořlavého materiálu. 

Problém dorazil i do ČR. Loni soudy zamítly požadavek somálské dívky, která se domáhala omluvy a 60.000 korun od pražské Střední zdravotnické školy kvůli údajnému zákazu nosit při vyučování muslimský šátek hidžáb. Sledovaný spor se přesunul k Nejvyššímu soudu.

Témata:  muslimové,  Islám,  EU