Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státy Kaspického moře v neděli podepíší konvenci o právním statusu Kaspického moře

Moře
Moře
Foto: Pixabay

Aktau - V neděli bude na "kaspickém summitu" v kazachstánském městě Aktau podepsána konvence o právním statusu Kaspického moře. Na znění dokumentu se dohodli zástupci Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Íránu. Smlouva mimo jiné zakazuje přítomnost cizích ozbrojených sil v oblasti Kaspického moře.

Do rozpadu SSSR bylo Kaspické moře pod kontrolou dvou států, Sovětského svazu a Íránu, po zániku SSSR se počet pobřežních států zvýšil na pět. 

Nová konvence stanoví hranice hospodářských zón a zavádí patnáctimílové pobřežní pásmo a navíc ještě další desetimílové pásmo pro rybolov. Dohodu podepíší prezidenti Vladimir Putin, Nursultan Nazarbajev, Gurbanguli Berdymuhamedov, Ilham Alijev a Hasan Rúhání.

Putin souhlasil se stavbou podmořského plynovodu z Turkmenistánu do Ázerbájdžánu mimo ruské území, v němž Moskva vidí ohrožení svých vlastních tras do Evropy. Výměnou Kreml dostal bezpečnostní záruky, které Rusku garantují prakticky úplnou vojenskou kontrolu oblasti.

Podle ruského serveru Expert se státy zvlášť zabývaly na první pohled nevýznamnou otázkou, zda je Kaspické moře skutečně mořem, nebo zda je to jezero. Zatímco Rusko a Írán trvaly na moři, podle Ázerbájdžánu je to jezero. Ruský a íránský pohled prý nakonec zvítězil, protože mezinárodní regule pro vyznačení zón jsou v tomto případě přesnější. Pokud by Kaspické moře bylo jezero, musela by se nová pravidla z velké části vypracovat.

Témata:  Rusko Írán Kazachstán Turkmenistán Ázerbájdžán moře

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 10:08

17. října 2025 17:43

Česko může přijít o desítky miliard korun. Očkování proti chřipce přitom stojí jen stovky

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy