Smutek a melancholie? Jedna země si v něm libuje, lidé si raději ani nepřejí "dobrý den"

V Portugalsku vám nikdo neřekne „mějte hezký den“, nebo „mějte se hezky“, protože nikoho nezajímá, jestli budete mít hezký den; ono je totiž dost pravděpodobné, že ani oni sami ho nemají. Když se Portugalce zeptáte, jak se mu daří, nejoptimističtější odpověď, jakou můžete dostat, je „mais ou menos“, což by se do češtiny dalo přeložit jako „víceméně to jde“, nebo „ujde to“.

Podle poslední studie mapující úroveň štěstí ve světě (World Happines Report) se Portugalsko umístilo na 93. místě ze 157 zemí. Ovšem není třeba Portugalce litovat, jsou totiž naprosto spokojení se svou nespokojeností a vlastně si ji i užívají.

Celý koncept portugalské melancholie vyjadřuje typická portugalská saudade. Toto v podstatě nepřeložitelné slovo nelze najít v jiném jazyce na světě. Jedná se o stesk po osobě, místě nebo jednoduše zážitku, který vám byl jednou zdrojem velké radosti. Je to skoro jako nostalgie, avšak s tím rozdílem, že saudade můžete cítit i vůči něčemu, co jste nikdy nezažili nebo možná ani nikdy nezažijete.

Chápání a přijetí smutku jako součást života je v Portugalsku odlišné než v jiných zemích. Portugalci tvrdí, že není důvod se mu vyhýbat.

Že může mít smutek i blahodárné účinky potvrdila například studie z roku 2008 publikované v deníku experimentální sociální psychologie, podle které údajně smutek zlepšuje paměť. Studie ukázala, že při pochmurných deštivých dnech si lidé vybavují detaily (předmětů, které viděli v obchodě) daleko živěji než při slunečných dnech, jak uvedl server bbc.com.

Podle jiné studie prý smutek zlepšuje úsudek (účastníci experimentu měli podle nahrávek lidí obviněných z krádeže posoudit, zda mluví pravdu či lež). Účastníci, kteří zrovna zažívali smutek nebo jiné negativní pocity, měli lepší úsudek a přesněji odhadli situaci.

Prospěšná se ukázala být dokonce i smutná hudba, která údajně podněcuje představivost. Lidé z různých zemí na ni však reagují odlišně. U Evropanů a Severoameričanů smutná hudba vyvolává hlavně nostalgii, zatímco u Asiatů spíš klid a mírumilovnost.

Podle serveru bbc.com neumí nikdo dělat smutnou hudbu tak, jako právě Portugalci. Tzv. fado music je doslova zhudebněná melancholie, která se zrodila skoro před dvěma stoletími v Lisabonu. Prvními zpěváky tohoto žánru, neboli fadistas, byly prostitutky a manželky rybářů, u kterých nebylo nikdy jisté, že se ze svých výprav po moři vrátí zase domů. Fado totiž znamená osud a i když nám osud nepřeje, my bychom jej měli přijmout.

Pokud nejste zrovna rodilí zpěváci, nevadí. Není nutné, abyste měli krásný hlas a i přesto můžete být skvělými zpěváky tohoto žánru, protože fado music vychází ze srdce.

Témata:  Portugalsko,  hudba,  cestování