reklama

Smagin pro krymský server Sevastopolskije novosti popisuje "hrůzy", které československé legie v Rusku způsobily rudým i bílým v době ruské občanské války. "Švejkovi rodáci" podle něj po válce zabavili nemalou část zlatého pokladu admirála Alexandra Kolčaka, což pak podle autora umožnilo vybudovat silnou armádu a obranná opevnění na hranicích s Německem.

"Po necelých dvaceti letech ale Češi tradičně bez odporu před Němci složili ruce v klín," píše se v komentáři. "Po válce pak vyhnání Němců doprovázely skutečné akty genocidy", které nešetřily ženy ani kojence. Dobře se ve společném státě nežilo ani Slovákům, kteří "vážně zvažovali, že se stanou součástí SSSR jako svazová republika".

"V srpnu 1968 sovětské vedení, možná chybující v hodnocení hrozeb nebo málo využívající arzenál nesilových metod, bránilo to své. Uplynulé půlstoletí dokázalo oprávněnost motivace Brežněva a jeho kolegů, pokud neprokázalo i oprávněnost jeho kroků," míní historik.

"Je možné upřímně litovat Čechy, kteří před půlstoletím se slzami v očích sledovali sovětské tanky v ulicích Prahy. Je ale možné i pochopit, že bez intervence by SSSR riskoval, že už za pár let budou stát vojska NATO před Užhorodem," dodal Smagin.