Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Protiuprchlická AfD je druhou nejsilnější stranou v Německu

AfD (Alternativa pro Německo)
AfD (Alternativa pro Německo)
Foto: Alternative für Deutschland AfD

Berlín - Druhou nejsilnější stranou na německé politické scéně by se stala protestní Alternativa pro Německo (AfD), kdyby se nyní uskutečnily parlamentní volby. Podle průzkumu pro deník Bild by si přišla na 17 procent hlasů, a o jeden procentní bod by tak překonala vládní sociální demokraty (SPD), jejichž popularita u voličů dále klesá.

"Postavení SPD jako druhé nejsilnější politické síly v zemi je v ohrožení," komentoval výsledky průzkumu šéf agentury Insa Hermann Binkert.

Zatímco obliba SPD, která už v loňských parlamentních volbách dosáhla rekordně nízkého zisku 20,5 procenta, v posledních měsících v průzkumech stále klesá, podpora AfD jde postupně nahoru. V loňských volbách dostala 12,6 procenta hlasů, nyní by se pro ní podle různých průzkumů vyslovilo 15 až 17 procent voličů.

Dobře si protiimigrační strana vede i ve dvojici spolkových zemí, které letos čekají volby. V Hesensku by nyní získala 15 procent hlasů a v Bavorsku, kde zatím v parlamentu chybí, 14 procent.

Hlasování do celoněmeckého parlamentu, kam se bude znovu volit až v roce 2021, by podle aktuálního průzkumu opět vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se ziskem 28,5 procenta hlasů. Ve Spolkovém sněmu by byli nadále zastoupeni také Zelení (13,5 procenta), Levice (10 procent) a svobodní demokraté (9,5 procenta).

Témata:  Německo Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Alternativa pro Německo (AfD)

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 10:08

17. října 2025 17:43

Česko může přijít o desítky miliard korun. Očkování proti chřipce přitom stojí jen stovky

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy