Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron před návštěvou Česka poslal jasný vzkaz: EU se nebude ohlížet na země, které ji chtějí blokovat

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Češi a další občané zemí visegrádské čtyřky (V4) by si měli vzít za své heslo "Evropa jsme my". Členské státy by měly přestat dělat z Evropské unie obětního beránka, na kterého svalují vinu, když se jim to hodí. EU potřebuje další integraci a nebude se ohlížet na země, které by ji chtěly jen blokovat. V rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny a další tři média ze zemí V4 to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron před návštěvou Prahy.

"Nemůžeme využívat evropský rozpočet, aniž bychom připustili solidaritu například v oblasti migrace. Nemůžeme se snažit snižovat svůj příspěvek do evropského rozpočtu, aniž bychom chápali, co s sebou nese jednotný trh. Pokud chceme Evropu zabít, pak pokračujme takto dál," řekl Macron. Evropa podle něj není jednosměrná. Je to oboustranný závazek, který umožňuje všem zvyšovat svou suverenitu, a ne ji snižovat. Státy V4 se k přijímání uprchlíků v rámci EU staví negativně a Macron je za jejich přístup v minulosti kritizoval.

Macron byl v rozhovoru dotázán na postoje Česka, které odmítá vznik společného rozpočtu pro eurozónu nebo si přeje snížit plánovaný víceletý rozpočet EU. Macron uvedl, že hluboce respektuje specifika a rozhodnutí každého. Pro odblokování Evropy nabízí Macron dvě zásady. Žádný stát nesmí být vyloučen z žádného projektu a každý musí mít možnost účastnit se od začátku nebo až později spolupráce v různých oblastech.

"Jsem přesvědčen, že Česko má chuť být v tomto srdci Evropy, která jde vpřed a chrání občany," zdůraznil. Připomněl přitom, že Česko je v schengenském prostoru a je součástí stálé spolupráce v obraně.

Macron se v rozhovoru zmínil také o euru, které podle něho má být měnou všech společných států. "Silná eurozóna, která po brexitu bude představovat 85 procent HDP unie, je v zájmu nás všech," řekl. Na dotaz, zda se země bez eura neocitnou na okraji, odpověděl, že žádný rozpor a přehlížení zemí nevidí. Ze zemí V4, kam patří kromě Česka ještě Polsko, Maďarsko a Slovensko, platí eurem pouze Slovensko.

"Nejsou zde dvě kategorie členských států, ani Východ a Západ, ani staré a nové členské země. Jsou jen konkrétní projekty v oblasti obrany, digitalizace a prohlubování eurozóny a společné ambice. Tyto projekty spolupráce musí být otevřené pro všechny, kdo mají odvahu jít vpřed. To je to srdce Evropy, které chci vytvořit," řekl francouzský prezident.

V rozhovoru se vyjádřil také k situaci v Maďarsku. Evropský parlament 12. září přijal většinou hlasů doporučení, aby členské země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle Macrona je vývoj právního státu v Maďarsku znepokojivý. "Nemůžeme odsuzovat rozpočtový deficit a neodsuzovat demokratický deficit!" poznamenal. Zdůraznil také, že smyslem řízení podle článku 7 není trestat, ale vést dialog a upozorňovat.

Macron přijede do Prahy dnes večer u příležitosti oslav stého výročí založení Československa. Setká se s prezidentem Milošem Zemanem i s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Do Česka přiletí ze Slovenska, kde se také sejde s prezidentem a premiérem. Pro Macrona, který je v úřadu od května 2017, to bude první oficiální návštěva Česka.

Témata:  Česká republika EU Praha Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.