reklama

Čínské vedení minulý rok na čas omezilo online zadávání číslic 1984 z obav, že aktivisté budou ukazovat n posouvání Číny směrem k autoritářskému státu popsaného v kultovní knize. Přesto její knižní a i online verze byla čtenářům dostupná.

Zdánlivě schizofrenní situace má však poměrně jednoduché vysvětlení. 1984 je takovým kultem, že mnohé jeho ideje pronikly do jazyka běžných lidí. Pokud někdo napíše do vyhledávače 1984, může tak učinit v kritickém duchu, jako vyjádření nesouhlasu s oficiální politikou strany a směřováním země za jejího vedení. Čína se snaží veškeré projevy disidentu mezi běžným obyvatelstvem potlačovat.

V případě elit, kteří jsou hlavními čtenáři knihy, je však Čína mnohem benevolentnější. Elity mají své způsoby, jak získat „zakázanou“ četbu a komunistická stana si uvědomuje, že by opravdu tvrdá cenzura jen zvýšila její lákavost. Uchyluje se proto jen k vyškrtnutí některých problematických pasáží, které přímo pojednávají o Číně.

V očích čínských cenzorů nepředstavuje 1984 tak nebezpečnou knihu i z toho důvodu, že je to dílo fikce, navíc zahraničního autora a staršího data. Komunistická strana Číny se mnohonásobně více obává těch publikací, které jsou dostupnější širšímu publiku a které pojednávají o pro stranu nepříjemných, kontroverzních tématech.

Tyto zakázaná témata se točí kolem tzv. „tří T“. Jedná se o Tibet, Tchaj- wan a Tchien-an-men (náměstní Nebeského míru), kde proběhlo známé krvavé potlačení studentských protestů v roce 1989. Pokud se tedy nějaký čínský spisovatel se ve své knize zmíní o dalajlámovi, může očekávat problémy.

Nicméně, i když autor píše o „zakázaném tématu“, komunistické vedení v některých případech mu stále umožňuje publikovat v určitém měřítku. Např. čínskému sci-fi autorovi Chan Koonchungovi bylo zakázána kniha nepřímo pojednávají o dění na Tchien-an-men na pevnině, nicméně mohl číst její úryvky a diskutovat o vlivu Orwella na její děj v Pekingu v rozhovoru pro BBC.

Čína málokdy zakáže kvůli jedné knize celé dílo autora a nechává poměrně značný prostor pro lokální vydavatele, aby se rozhodli, co vše jsou ochotni od daného spisovatele vydat. Čínští spisovatelé nicméně mohou být kvůli jedné knize, která se straně nelíbí, odsouzeni na měsíce, ale i roky. Čínský disident, spisovatel a nositel Nobelovy ceny míru, Liou Siao-po, zemřel minulý rok po osmi letech ve vězení.

Podle The Atlantic však v případě zahraničních kulturních děl typu 1984 Čína umožňuje svým občanům do nich nahlédnout, protože se bojí, že kdyby to příliš cenzurovala, Číňané by mohli být příliš zvědaví a tato zvědavost by se mohl změnit v palčivý politický problém.