EU objevila Ameriku? Její boj s fake news nikam nevede

Mnohé z toho, co Komise navrhuje, lze podpořit. Mělo by být samozřejmostí, že když někdo pustí na internet kampaň, tak by za její obsah měl být zodpovědný a on sám dohledatelný. Už jen to samozřejmě zvyšuje důvěryhodnost sdělení a lidé takovým zprávám více věří. Je jen v zájmu autora informace, aby tak konal. Stejně tak by mělo být podpořeno mediální vzdělávání dětí, aby uměly oddělit v informacích zrno od plev.

Problém je v dalších formulacích toho, co by Komise po autorech a webech chtěla. Co si například představit pod tímto? „Komise vyzývá platformy, aby významně zintenzivnily svoje snahy v boji proti dezinformacím na internetu. Má za to, že tomuto úsilí může pomoci samoregulace, bude-li účinně prováděna a monitorována.“ Středoevropan, který v minulém století zažil dvě diktatury pod tím čte jediné: autocenzura, nad kterou bude někdo dohlížet. A pokud nebude provedena dostanou pěkně přes prsty.

Nástroje k tomu budou. V první řadě by se zveřejňovatelům dezinformací snížily příjmy z reklamy, která by byla u nich zastavena nebo omezena. Jako druhý krok tu je „snížit viditelnost dezinformací zlepšením dohledatelnosti věrohodného obsahu,“ čili ve vyhledávači by se vám první objevila „důvěryhodná“ média. Ta nedůvěryhodná by se vám neobjevila vůbec nebo až někde hodně daleko.

Jak EU zjistí že se jedná o dezinformaci a fake news? Nejdříve nasadí algoritmy a umělou inteligenci, jejíchž vývoje se jinak EU bojí a omezuje jej, které oddělí zrno od plev. To samozřejmě nebude stačit. Proto EU vytvoří síť „ověřovatelů faktů“. Ti budou mít k dispozici „databázi faktů“ vytvořenou akademiky. Výsledkem má být „síť důvěryhodných oznamovatelů.“ Opět pro nás varující a nepřekvapující. Vždyť už dnes považuje komisařka Věra Jourová mazače nevhodných příspěvků za „hrdiny digitálního věku.“

EU chce také v neposlední řadě podpořit „kvalitní zpravodajská média.“ Vedle školení a exkluzivních materiálu Brusel vyzývá členské státy, aby zvážily „programy horizontální podpory s cílem řešit selhání trhu ohrožující udržitelnost kvalitní novinářské práce.“ V lidské řeči tedy dotace pro správná média. Za tím, jak takové dotace končí, nemusíme chodit daleko. Polská Gazeta Wyborcza byla ještě v roce 2004 gigant s prodejem kolem půl milionu výtisků denně a 700 000 o víkendu. Jenže pak se od listu čtenáři odvrátili a Wyborcza nedokázala okouzlit internetové čtenáře.

Deníku s 780 zaměstnanci a 5 zahraničními korespondenty hrozil konec. Naštěstí přišla pomoc od tehdejší vlády Donalda Tuska. Deník nejen dostal dotace, ale vláda v něm i masivně inzerovala. Výsledek? Z nezávislé Gazety se stal prakticky provládní plátek, který brojil proti opozičnímu hnutí PiS. Když se PiS stala vládní stranou všechny dotace a státní reklamu v kdysi prominentní tiskovině zrušila. Přišla vlna propouštění. Navíc Gazetu opustilo mnoho čtenářů, kterým se styl informování nelíbil. Dnes je náklad kdysi téměř největších evropských novin na 65 000 výtiscích.

Nezávislost především na vládě a establishmentu je klenot, kterého by si každé médium mělo cenit. Lze tedy předpokládat že jakmile by se u jakéhokoliv média objevila informace o podpoře ze strany EU okamžitě by nastalo to, co postihlo i Gazetu Wyborczu. Čtenáři by okamžitě zpochybnili nezávislost dotovaných médií a houfně by je opustili. Nastalo by to, co nejen Češi, ale i ostatní obyvatelé Střední a Východní Evropy dobře znají.

Oficiální média vycházejí a píší něco, čemu společnost nevěří a lidé jsou ochotni uvěřit téměř všemu, co nemá oficiální punc. Výsledek je tedy přesně opačný, než o co se vláda snažila. Předpokládat, že program EU dopadne jinak by bylo naivní. Co tedy dělat s fake news? Nechat je žít svým životem. Největší zbraň proti nim je co největší svoboda slova a pluralita. Jejich mazání, cenzura a vytváření hodných médií bude mít přesně opačný dopad a dodá jim dosud nečekanou sílu. Cenzura není správná cesta pro Evropu a demokracii. 

Témata:  EU,  fake news,  cenzura,  politika,  Věra Jourová