V EU se rozehrála vysoká hra. Poražené bude bolet

EPP měl s Fideszem problémy už dávno. Již v roce 2015 frakce čelila výzvám k jeho vyloučení. Maďaři se, na rozdíl od většiny evropských lidovců, postavili migrační vlně a bránili se vzniku jednotného evropského migračního systému a kvótám. Stejně tak byl trnem v oku boj Orbána s neziskovkami a jejich největším donátorem Georgem Sorosem. Poslední kapkou byla kampaň proti EU, v níž hrála prim tvář Jeana-Clauda Junckera. Ten vyzval lidovce, aby Fidesz ze své frakce vyloučili. Číše trpělivosti přetekla.

Tedy přetekla tak nějak po lidovecku. Tedy ve stylu chytré horákyně. Skvěle to pro portál euractiv.cz vysvětlil předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek „Byl jsem proti vyloučení. Na jednu stranu je třeba Fidesz jasně upozornit, že jsou hranice, které nemá překračovat, zároveň však nesmíme pana Orbána nahnat do skupiny s polskou PiS či dokonce s extrémisty nebo eurofoby.“

Podmínky pro rozmrazení členství také nejsou nijak tvrdé. Co musí Orbán zařídit? Skončit kampaň proti Juncekerovi, zařídit ať v Budapešti zůstane Středoevropská univerzita a dodržovat (klidně i jen na oko) stranickou deklaraci o demokracii a právním státu a je zpátky v EPP. Dohlédne na to ctihodná komise, ve které jsou i bývalý předseda Evropské rady Hermann van Rompuy, bývalý předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering nebo bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Jestli to ovšem dopadne dobře, po volbách se ale určitě domluví.

Připadá vám tento postup vůči arci lotrovi Orbánovi mírný? Vždyť na něm jinak západní strany a politici nenechávají nit suchou. K mírnému postoji mají několik důvodů. V první řadě je to, že ačkoliv se Orbán doma chová autoritativně, a často dává v různých kampaních EU zabrat, čímž mnohé rozpaluje doběla, na evropské scéně je to mainstream. Žádné výstřelky, jedná konstruktivně a evropsky spořádaně. Nelze mu při práci a politice v Evropském parlamentu téměř nic vytknout.

 A druhý, skrytější, ale daleko důležitější důvod?  Fidesz bude po květnových volbách do Evropského parlamentu více než bohatá nevěsta. Již dnes lidovci sčítají po Evropě ztráty. Dokonce i CDU/CSU notně oslabila. Naposledy v Nizozemsku minulý týden ztratili lidovci pod vedením premiéra Marka Rutteho většinu v senátu. Nová hnutí posilují a lidovci to ví. Jedinou výjimkou je Fidesz, který by mohl v květnu získat přes 50 % hlasů a získat až 12 křesel z 21 maďarských míst v EP. A to už bude poměrně velká síla.

Krok, který měl Orbána zostudit a udělat z něj černého Petra Evropy, z něj tak paradoxně udělal eso v rukávu. Nyní po Orbánově hnutí začali pokukovat evropští konzervativci z frakce Evropští konzervativci a reformisté, jejíž členem je ODS a do voleb do EP ji vede Jan Zahradil. Tu nyní kvůli Brexitu opouští 27 poslanců. Navíc ji po volbách zřejmě opustí polské Právo a spravedlnost. Konzervativci tedy potřebují doplnit ztráty. Dalším zájemcem je Matteo Salvini, který větří úspěch národních a protievropských stran a chce je sjednotit do své Osy.

Jasno bude až po květnových volbách. Pro Orbána budou ovšem klíčové dva faktory. V první řadě to bude chování frakce k Maďarsku. Pokud budou lidovci trvat na svých podmínkách, a nebude-li chtít doma Fidesz ztratit tvář, najde si raději nového evropského partnera. Druhým faktorem je podíl na moci. Orbán nepochybně vybere takovou frakci, která mu dovolí mluvit do evropského vládnutí. A ta zase bude ráda za jeho 12 hlasů. Jak již ovšem bylo řečeno, karty budou rozdány až v květnu. Lze ovšem předpokládat, že hra bude hodně zajímavá.

Témata:  Viktor Orbán,  Maďarsko,  Evropský parlament,  evropské volby (2019),  Herman Van Rompuy,  KDU-ČSL,  Jan Zahradil,  ODS,  Matteo Salvini