Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mýty o migraci. Jsou uprchlíci předzvěstí konce naší civilizace?

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Migrace je téma, které budí emoce, zejména na internetu. Názory na tento fenomén se často radikálně liší. Od šíření paniky považující migraci za konec světa po otevřenou náruč pro každého, kdo aspoň trochu zavání cizinou. Jaké jsou vědecké poznatky o řadě mýtu nerozlučně spjatým s globalizovaným světem?

Není pochyb o tom, že téma migrace se stalo zpolitizovaným ze všech stran. Na tématu se živí řada politiků aniž by s migrační politikou měli cokoliv do činění. Pro Česko to platí dvojnásob, jelikož příliv migrace do země je poměrně malý a dominují mu cizinci ze Slovenska, které za cizince nikdo ani nepovažuje. O tématu tak koluje řada mýtů, které však zcela nekorespondují s realitou

Jedna z nejčastějších námitek se týká finanční podpory migrantů. Přistěhovalci pouze žijí na dávkách a do práce nechodí, jelikož cizince nikdo nezaměstnává. Jenže málokdo si uvědomuje, že jednou ze zcela zásadních motivací k migraci je právě snaha získat zaměstnání. Podle výzkumu migranti zastávají zejména práce, o něž není zájem nebo těch co práce umí, je v cílové zemi nedostatek. Např. migranti z Evropy zaplatili ve Velké Británii na daní o 64 % více, než na jejich podporu britská vláda zaplatila a to se jedná o zásadní fenomén, který ovlivnil podporu brexitu v referendu.

Pro mnohé by bylo řešení zavřít hranice, jako v případě prezidenta Trumpa a jeho zdi na hranicích s Mexikem. Jenže zavírání dveří migraci neutlumuje, naopak ji může i navýšit. Vzpomeňme, že největší vlnu migrace zažilo Československo v dobách, kdy byly zavřené hranice. Pokud se do zemí nedá dostat legálně, snaží se migranti do cíle dojít nelegálně pomocí kriminálních praktik trafikantů s migrací.

Mýtem je i představa, že světová migrace, která je skutečně značná se odehrává na cestě z chudých zemí "Jihu" do bohatých zemí na "Severu". Migranti z globálního jihu tvoří třetinu veškeré migrace (82 miliónu) a navíc 35 % z nich migruje mezi rozvojovými státy, čili ani zdaleka všichni nemíří do Evropy. Značnou část migrace bohatých severních zemí tvoří lidé, kteří se stěhují mezi těmito zeměmi (67 miliónů).

Častým komentářem je, že by se mělo pomáhat především v zemích, odkud migrace proudí. Jenže badatelé již popsali tzv. migrační paradox. Ekonomický pokrok migraci neutlumuje, protože lidé mají k migraci více prostředků (informací i peněz). Fenomén byl pozorován např. v Turecku, zatímco země se ekonomicky poměrně stabilizovala, tureckých migrantů neubývá. 

Migrace je v současnosti považována především za ekonomické břímě, jenže pro důchodový systém zemí, kde populace stárne (a to jsou všechny země EU včetně ČR), je příliv nových lidí z ekonomicko-politického hlediska nezbytný. S klesající porodností a prodlužujícím se věkem dožití by bez příchodu migrantů neměl, kdo daněmi živit veřejné rozpočty.

Na složitost migračního problému upozornil web journey.caritas.org.

Témata:  migrace ekonomika EU uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 10:08

17. října 2025 17:43

Česko může přijít o desítky miliard korun. Očkování proti chřipce přitom stojí jen stovky

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy