reklama

Na webu ruského ministerstva se s dnešním datem píše, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem "O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace". Tento krok byl přitom učiněn na základě rozhodnutí náměstka ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu.

Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. "Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán," stojí ve výroční zprávě za rok 2018, podle které česká organizace mimo jiné pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem odsouzeného ředitele pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva. Člověk v tísni se angažuje i kolem anektovaného Krymu.

Dnešním rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.

Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.