reklama

Navzdory veškerým varováním expertů v oblasti kyberbezpečnosti , nezmodernizovala britská vláda dnes už přežité volební zákony. To vyvolalo obavy z možného zásahu zahraničních mocností (Rusko, Čína) do výsledku předčasných voleb do Dolní sněmovny, které se uskuteční 12. prosince. To ostatně budou rozhodující z hlediska dalších brexitových jednání. Hackeři si proto na ně brousí zuby. O dezinformačních kampaních a probíhající hybridní válce nemluvě.

"Že budou volby ovlivněny, je více než pravděpodobné. Současné volební zákony jsou zastaralé a nepřipravené na boj s tímto neblahým jevem. Skryté politické kampaně, která ale neprosazují zájmy žádné konkrétní strany, a jejichž cílem je pouze zmást voliče, se budou šířit prostřednictvím sociálních sítí," konstatoval britský konzervativní poslanec a člen Výboru Dolní sněmovny pro dezinformace a kyberbezpečnost. 

Na otázku serveru Politico.eu, proč není vůle s tím něco dělat, odpověděli britští politici téměř jednomyslně. V prvé řadě se obávali, že se delegitimizují výsledky referenda o vystoupení země z EU, což ještě posílí antibrexitové nálady. V Londýně proběhlo několik demonstrací na podporu setrvání Velké Británie v EU. Pak také přiznávají, že se více než tři roky řeší jenom a jenom brexit, a že na novelizaci volebních zákonů nebylo dost času.

I tak se ale vláda Theresy Mayové alespoň pokoušela s nimi něco dělat, protože věděla, že britská demokracie je skutečně ve vážném ohrožení. Změna měla být revoluční a počítala s represivními opatřeními vůči šiřitelům fake news, trollům, hackerům a jiným aktérům dezinformačních kampaní. S přísnějšími regulacemi by mohly počítat i politické strany, které jsou sponzorovány zahraničními dárci. Mayovou však brzy vystřídal na Downing Street Boris Johnson, a proto tento zákon spadl pod stůl. 

Britská vláda vzkazuje voličům: "Nahlašujte nevhodný obsah na Facebooku a Twitteru"

Neschopnost britských politiků reagovat na globalizaci a nová bezpečnostní rizika, včetně stále rafinovanějších a skrytých kybernetických útoků teď postavila ostrovní království a nejstarší demokracii mezi nejohroženější. Přispívá tomu také polarizace tamní společnosti a nedůvěra ve svobodná média a jiné pilíře liberální demokracie. 

Že se přímá demokracie ne vždy osvědčuje, si britští politici uvědomili ihned po zveřejnění výsledků referenda o vystoupení z EU. Z výše uvedených důvodů s tím ale nic nedělali a nyní sklízí plody toho, co zaseli. Parlamentní výbory Dolní sněmovny a Sněmovny lordů zabývající se bezpečnosti v kyberprostoru uspořádaly několik veřejných slyšení, ale až na podzim 2019, kdy už bylo pozdě. Kostky jsou vrženy, a proto nezbývá než se modlit.

Britská vláda nicméně voliče opakovaně ubezpečovala, že se nepotvrdily zásahy zahraničních mocností, zejména Ruska, do výsledků referenda o brexitu. Zároveň je také vyzvala, aby pomáhali svým politickým favoritům uváděním věcí na pravou míru, a v neposlední řadě také nahlašováním nevhodného obsahu na Facebooku a Twitteru. Fake news se bohužel ale šíří raketovou rychlostí, a proto bude potřeba také budoucí spolupráce s majiteli sociálních sítích.

Zapojení voličů do boje s dezinformacemi se nicméně možná ukáže jako efektivnější než represivní přístup. Ten by se totiž okamžitě stal vodou na mlýn ruských trollů, kteří by se okamžitě postavili do roli disidentů utlačovaných liberálně demokratickou "totalitou". Mluvčí britského premiéra Borise Johnson zároveň připomněl, že se alespoň podařilo prosadit  nová pravidla týkající se politické reklamy.