Humanitární situace v Gaze je katastrofální, tvrdí agentury OSN

Prohlášení agentur OSN přišlo krátce poté, co do Gazy dorazila první nákladní auta s pomocí z Egypta a poté, co Izrael prohlásil, že zintenzivní své útoky na pásmo Gazy, aby tak zvýšil tlak na Hamás, přičemž jeho vysocí důstojníci varovali jednotky, aby byly připraveny vstoupit na toto obléhané území.

"Humanitární pomoc v Gaze kriticky potřebuje více než 1,6 milionu lidí," uvádí se v prohlášení agentur OSN včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu OSN (UNICEF), který se zaměřuje na pomoc dětem.

"Nejzranitelnějšími zůstávají děti, těhotné ženy a starší lidé. Téměř polovinu obyvatel Gazy tvoří děti. Humanitární situace v Gaze byla zoufalá už před posledními boji, nyní je katastrofální. Svět musí udělat víc," uvádí se ve zprávě .

Dalšími třemi agenturami, které podepsaly prohlášení, jsou Světový potravinový program (WFP), Rozvojový program OSN (UNDP) a Populační fond OSN (UNFPA) na ochranu obyvatelstva.

Rusko má v plánu kvůli humanitární situaci požádat o svolání dalšího zasedání Rady bezpečnosti OSN. V sobotu to uvedl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poľanskij

Na letošním zasedání Rady bezpečnosti OSN nebyla schválena rezoluce předložená Ruskem, která odsuzovala útoky a projevy násilí vůči civilistům. Slovně však nezmiňovala hnutí Hamás, které 7. října masivně zaútočilo na Izrael. Proti hlasovali čtyři členové RB OSN včetně Spojených států.

"Určitě svoláme nové zasedání Rady bezpečnosti OSN. Jak ukázala praxe, nikdo kromě nás se k tomu neodváží," řekl Poľanskij. Nespecifikoval však, kdy se tak Moskva chystá učinit. "Nevím, jak rychle se dostaneme do další fáze pokusu o přijetí rezoluce," dodal.

Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 4100. Dalších 13 300 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 5500, zraněno je nejméně 16 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."

Témata:  Izrael,  Gaza,  OSN (Organizace spojených národů)