reklama

Kromě brexitu hrála v předvolební kampani důležitou roli i témata veřejného zdravotnictví, školství či bezpečnosti. Opoziční labouristé Jeremyho Corbyna kritizovali konzervativce mimo jiné kvůli úsporným opatřením z minulých let. Sami labouristé by v případě svého vítězství chtěli mohutně investovat do britské ekonomiky a také znárodnit některá její odvětví.

Podle průzkumů se čeká vítězství Konzervativní strany. Otázkou ovšem zůstává, zda její kandidáti vyhrají v nejméně 326 volebních obvodech, což by znamenalo většinu v 650členné Dolní sněmovně potřebnou pro sestavení vlády. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Předčasné parlamentní volby v Británii by měly především vyřešit patovou situaci kolem brexitu. Premiér Johnson jej chce v případě vítězství po několika předchozích odkladech dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Navzdory volebním heslům by tím ale proces brexitu zdaleka neskončil. Do konce roku 2020 by totiž musely Londýn a Brusel v rámci takzvaného přechodného období vyjednat ještě podmínky budoucích vztahů.

Johnson slíbil, že pod jeho vedením se přechodné období do roku 2021 neprotáhne. Hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier ale na nahrávce, která ve středu unikla do britských médií, tvrdí, že je nerealistické, aby se tak složitá jednání stihla za 11 měsíců.

Pokud by se příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. V něm by se mohli rozhodnout pro brexit s novou dohodou, kterou by chtěli labouristé vyjednat s EU během tří měsíců, anebo pro setrvání v evropském bloku. Corbyn před časem slíbil, že by před lidovým hlasováním vystupoval neutrálně.