reklama

Odlesňování brazilské Amazonie dosáhlo v prvních čtyřech měsících tohoto roku nového vrcholu, uvádí se ve zprávě brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru, který používá satelitní snímky pro sledování této destrukce: od začátku ledna do konce dubna zmizelo 1202 kilometrů čtverečních lesa.

To představuje nárůst o 55 procent oproti stejnému období loňského roku. Tehdy bylo zaznamenáno největší odlesňování od srpna 2015, kdy pozorování započalo.

Tyto údaje vyvolávají nové otázky ohledně toho, jak Brazílie chrání svou část největšího tropického lesa na světě za vlády krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, notorického skeptika v otázkách klimatu, který prosazuje poskytnutí chráněných území pro účely těžby a zemědělství.

"Bohužel se zdá, že letos můžeme očekávat nové požáry a další odlesňování," říká aktivista Greenpeace Romulo Batista.

V roce 2019, prvním roce vlády Jaira Bolsonara, vzrostlo v brazilské Amazonii odlesňování o 85 procent, zničeno bylo 10.123 kilometrů čtverečních zeleně. Tato devastace vzbudila ve světě obavy ohledně budoucnosti džungle, která je považována za klíčovou v boji proti klimatickým změnám.

Destrukci způsobily rekordní lesní požáry, které v Amazonii řádily od května do října, nelegální těžba a zemědělské praktiky na chráněném území.

"Počátek roku není dobou, kdy dochází k běžnému odlesňování, protože hodně prší," konstatuje Erika Berenguerová, expertka na ekologii z Oxfordské univerzity. "Když v minulosti odlesňování rostlo už od začátku roku, znamenalo to, že celý rok bude pokud jde o odlesňování nadprůměrný," dodává.

Jair Bolsonaro povolil armádě rozmístit se v Amazonii, aby tu mohla bojovat proti požárům a odlesňování. Učinil to již loni poté, co se mu dostalo ostré kritiky od mezinárodního společenství.

Ekologové soudí, že by bylo lépe více podporovat programy na ochranu životního prostředí. Za Bolsonarova prezidentství musela ekologická agentura IBAMA propouštět zaměstnance a snížit rozpočet. V dubnu vláda odvolala nejvyššího činitele agentury pověřeného aplikací zákonů týkajících se životního prostředí, který krátce předtím povolil policii, aby za přítomnosti televizních kamer zasáhla v nelegálních dolech.

Strategie vlády se týká jen požárů a nepřihlíží k tomu, že je často zakládají farmáři a chovatelé dobytka, kteří kácejí stromy a pak je pálí, připomíná Erika Berenguerová. "Je to jako když si vezmete prášek proti bolesti, když vás bolí zub. Zmírní to bolest, ale pokud tam je kaz, tak ho to nevyléčí," říká.

Epidemie covidu-19 v zemi situaci jen komplikuje.

Nejvíce zasažen je stát Amazonas, z větší části pokrytý vegetací. Má však jen jednu jednotku intenzivní péče a epidemie jej zastihla nepřipravený. Obavy jsou rovněž o původní obyvatele, kteří jsou vůči chorobám přicházejícím odjinud zranitelní.

A ekologové se obávají, že ochrana lesa bude odsunuta z důvodu boje proti covidu-19 stranou.

Starosta Manausu, metropole státu Amazonas, vyzval k pomoci při obou tragédiích. "Potřebujeme zdravotníky, respirátory, ochranné vybavení, všechno to, co může zachránit životy těch, kdo chrání les," vyzval Arthur Virgilio.