Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Malé ruské podniky trpí. Velmi vážný problém pro Putina, říká politolog

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Dmitrij Volodin, spolumajitel několika moskevských barů, zůstal kvůli vládou nařízenému uzavření podniků bez jakýchkoli příjmů. Podpora vlády je podle jeho slov nedostatečná a on nemá tušení, jak bude dál platit zaměstnance nebo nájem, napsala agentura Reuters.

Prezident Vladimir Putin dal minulý týden mnoha Rusům volno na zbytek měsíce, aby zastavil šíření koronaviru. Uvedl ale, že zaměstnavatelé musí zaměstnancům dál platit. Mnoho oblastí vyhlásilo karanténu a nařídilo obyvatelům, aby zůstali doma.

"Říkají: 'Plaťte mzdy', ale nikdo vám nevysvětlí, odkud máte vzít peníze," řekl Volodin pro agenturu Reuters. "Tohle zabije pohostinský sektor. Spousta restaurací a barů nepřežije," rozčílil se.

Malé a středně velké podniky sdílejí jeho hněv a před hromadnými bankroty varují v peticích posílaných vládě; jedna z nich nasbírala čtvrt miliónu podpisů. Kritici poukazují na to, jak jiné země nabídly uhrazení platů. Například Británie platí 80 procent mezd. A připomínají značné ruské zlaté a devizové rezervy dosahující zhruba 550 miliard dolarů (asi 14 biliónů korun).

Putinova podpora mezi obyvateli zůstává vysoká, nicméně minulý měsíc se propadla z 69 procent na 63 procent; to je stejně jako v roce 2014, než Rusko anektovalo Krym, což vedlo k prudkému zvýšení Putinovy popularity, uvedlo nezávislé středisko Levada.

V době propadajících se cen ropy přichází hněv podnikatelů pro Putina v ošemetné době. Snaží se prosadit ústavní reformy, které by mu umožnily znovu kandidovat na prezidenta a potenciálně svou vládu prodloužit až do roku 2036.

"Tohle je pro Putina hodně vážný politický problém," řekl politolog Andrej Kolesnikov z moskevského centra Carnegie. "Ztrácí celou podnikatelskou třídu. Někteří ho dosud možná podporovali, někteří možná ne, ale je dost pravděpodobné, že teď už ho nebude podporovat nikdo z nich," dodal.

Putin 25. března oznámil celonárodní volno a dodal, že malé podniky budou moci odvést nižší pojištění za zaměstnance. Slíbil také odklad daňových povinností a v některých případech i splátek půjček o šest měsíců. Poté Putin prodloužil volno na zbytek dubna - a dodal, že mzdy musí být vypláceny.

"To nám samozřejmě nepomůže přežít. To pomůže jen těm, kdo přežijí. My bychom teď potřebovali zmrazení nájmů, ale nic takového tu není," řekl Volodin.

V online petici, kterou podepsalo více než čtvrt miliónu lidí, se uvádí: "Ministerstvo financí sedí na hromadě peněz, zatímco podniky bankrotují a obyvatelé se propadají do chudoby."

Po ruském internetu nyní koluje vtip: "Vejde Putin do baru a objedná všem pivo - na účet podniku."

Na dotaz ohledně obav podnikatelů Kreml odpověděl, že situace je bezprecedentní a rychle se mění. "Vláda samozřejmě sleduje situaci - ne den za dnem, ale hodinu po hodině. Podle toho, jak se bude vyvíjet, se také bude utvářet scénář podpůrných opatření," řekl mluvčí Dmitrij Peskov.

V pondělí vláda oznámila program v hodnotě 150 miliard rublů (asi 50 miliard korun), v jehož rámci nabídnou banky bezúročné půjčky malým podnikům, aby mohly vyplácet mzdy.

To ale nijak neuklidnilo takové lidi, jako je Darja Kaminská, majitelka autoopravny, která nyní nemá žádnou práci. Svých sedm zaměstnanců platí z vlastní kapsy. "Takhle u nás v minulosti začaly revoluce, když se vzbouřil proletariát," řekla. "Vyhlídky jsou k pláči."

Témata:  Rusko firmy Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.