reklama

"Finské předsednictví tato dočasná opatření podporuje, protože nemůžeme nechat tonout lidi ve Středomoří," řekla po jednání finská ministryně vnitra Maria Ohisalová. Podle ní dnes dohodu přímo podpořila další trojice zemí, zatímco jiné daly najevo ochotu spolupracovat do budoucna. Podle vyjádření dalších ministrů se systému chce účastnit Portugalsko, Irsko a Lucembursko, některé další státy váhají.

Iniciátoři návrhu si slibovali, že se jim k účasti podaří přesvědčit až deset zemí. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos však po jednání podotkl, že dnes nebyl čas na konkrétní závazky a že Evropská komise (EK) chtěla slyšet, zda jsou země projektu otevřeny výhledově.

"Je to důležitý pilotní projekt, abychom viděli, co ve vztahu k migrační politice funguje, a co ne," prohlásil španělský ministr vnitra Fernando Gómez, podle něhož patří jeho země ke skupině stoupenců přerozdělování. Systém, který počítá s pomocí Itálii a Maltě, se však podle Gómeze musí rozšířit na celé Středomoří.

Za precedens, který by mohl fungovat i ve východní části Středozemního moře, dnes návrh označili ministři Řecka, Kypru a Bulharska. Ti upozornili na rostoucí počet migrantů směřujících do Evropy takzvanou balkánskou cestou a vyzvali k uvolnění dalších financí, díky nimž by Turecko opět začalo plnit dohodu, na jejímž základě zůstávají uprchlíci ze Sýrie v této zemi.

Český ministr vnitra Jan Hamáček uvedl, že návrh nepodporuje, protože je podle něj pozvánkou pro migranty a cestou k novým povinným kvótám. EU by podle Hamáčka měla podporovat ty země, z kterých se migranti dostávají do Evropy.

"Je potřeba důsledně uplatňovat návratovou politiku," sdělil českým novinářům Hamáček, podle něhož musejí začít fungovat dohody o navracení migrantů bez práva na azyl do zemí, odkud do Evropy zamířili. Pomoci by podle něj mohlo například i posílení libyjské pohraniční stráže.