Pět měsíců boje s covid-19: Co všechno už vědci vědí o nákaze?

U člověka vyvolávají některé druhy koronaviru pouze běžné nachlazení. Situace se změnila v roce 2002, kdy byl objeven virus zvaný SARS-CoV, který vyvolává onemocnění SARS. Další smrtelný druh koronaviru jménem MERS se objevil v roce 2012. Dopad těchto smrtelných koronavirů byl mírný ve srovnání s chaosem, který vyvolává pandemie onemocnění COVID-19.

Pandemie viru SARS-CoV-2 způsobila prakticky celosvětovou karanténu, vyžádala si více jak 100 000 obětí a stále se šíří napříč světem. Lidstvo bylo přemoženo téměř neviditelným útočníkem. Mikroskopický záškodník je předmětem zkoumání v nejlepších laboratořích světa. Diagnostické testy nebo vývoj nových vakcín je v současné době denním chlebem vědců po celém světe.

Podle dostupných informací víme, že Sars-CoV-2 pochází z netopýrů, kteří slouží jako přirozený zdroj a nabízí výborné prostředí k přežívání nákazy. Netopýři mají silnou imunitní odpověď, takže se dokážou s virem jednoduše vypořádat. Problém nastává, když se virus dostane do živočicha, kterému chybí rychlá imunitní reakce. Většina důkazů naznačuje, že vir Sars-CoV-2 se přenesl na člověka pomocí „zprostředkovatelů“, tedy jiných živočišných druhů, na které virus přenesli netopýři. Nejvíce diskutovaným zvířetem je luskoun. „Tento virus pravděpodobně skočil z netopýra na jiné zvíře, které bylo blízko člověka, možná na trhu,“ uvedl virolog Edward Holmes pro The Guardian.

K přenosu viru SARS-CoV-2 dochází kapénkami při kašli nebo kýchání. Kapénky obsahující vir jsou vdechnuty jiným člověkem a vir se dostává k buňkám, které lemují naše hrdlo a hrtan. Tyto buňky mají na povrchu receptory, kterým se říká ACE2. Receptory mají klíčovou roli při přenosu mezi buňkami. Virus SARS-CoV-2 má výběžky, které obsahují glykoprotein S a ten se okamžitě naváže na receptor ACE2.

„Tento virus má povrchový protein, který je aktivován tak, aby zamezil receptoru vyslat signál a přenesl svou RNA do buňky,“ říká virolog Jonathan Ball z Nottingham University. Jakmile se dostane dovnitř, RNA vytvoří několik kopií viru, z těch se následně stanou buňky a infekce se rozšíří. Ve většině případů lidské tělo zahájí imunitní odpověď včas a zastaví postup viru hlouběji do těla. „Mnoho lidí ani nezaznamenalo, že jsou nakaženi nemocněním covid-19 a tak stále chodí do práce, domů a supermarketů, kde infikují ostatní lidi,“ zdůraznil Ball.

Proč u některých lidí dochází k horšímu průběhu nemoci covid-19, není jasné. Jednou z možností je, že někteří lidé mají zranitelnější receptory ACE2 vůči, uvádí deník The Guardian.

Lékaři, kteří již testují lidi na získanou imunitu, našli v jejich krvi poměrně vysokou hladinu protilátek. „Protilátky vytvořené touto imunitní odpovědí poskytnou ochranu před budoucími infekcemi, ale měli bychom si uvědomit, že tato ochrana nebude pravděpodobně na celý život,“ nastínil virolog Mike Skinner z Imperial College London. Většina vědců věří, že získaná imunita bude v těle maximálně rok nebo dva.

Vědci se rozdělili na dva tábory v otázce virulence viru. Čím vyšší má vir nebo jiný patogen virulenci, tím je pro organismus nebezpečnější. Někteří vědci tvrdí, že by vir mohl být méně nebezpečný, zatímco jiní argumentovali, že vir by mohl zmutovat a stát se tak smrtelnějším než doposud, píše Guardian. „Nakonec to bude vývoj vakcíny, která nás osvobodí od hrozby covid-19,“ říká Skinner.

V pátek časopis Nature informoval, že na celém světě bylo zahájeno 78 projektů v oblasti očkování a dalších 37 je ve vývoji. Firmy, které vyvíjejí nové vakcíny, plánují zahájit v letošním roce testování na lidech. Vakcíny však vyžadují rozsáhlé studie o účinnosti. Testování by probíhalo pomocí placebo efektu, kdy polovina lidí dostane vakcínu a druhá pouze placebo. Ale podle The Guardian je to velice zdlouhavý proces.

Vědci navrhli způsob, jak tento proces urychlit. Dobrovolníky by vystavili viru záměrně a zkoumali by, jak je vakcína účinná. „Tento postup není bez rizik, ale má potenciál urychlit testování o mnoho měsíců,“ uvedl Nir Eyal, profesor bioetiky na Rutgers University. „To se bude muset velmi pečlivě promyslet,“ argumentoval Adam Finn z University of Bristol. Záměrně infikovat lidi je totiž velmi kontroverzní. „Mladí lidé by po této příležitosti mohli skočit, ale je to virus, který zabije každého lichého člověka. Zatím nevíme proč, ale testování na lidech je však ještě daleko, takže máme čas to pořádně promyslet,“ dodal Finn.

Témata:  COVID-19 koronavirus,  zdraví,  The Guardian,  vědci