reklama

"Během práce v orgánech státní bezpečnosti se V.V. Putin předvedl jako pracovitý, ukázněný a svědomitý pracovník. Morálně pevný. Těší se zasloužené autoritě u kolegů," dodává posudek. Upozorňuje také, že Putin se ve volném čase věnuje sportu, dosáhl mistrovské úrovně v judu a sambu a v roce 1976 vyhrál mistrovství Leningradu (název Petrohradu za sovětských dob - pozn. ČTK).

"Tento dokument nikdy nebyl utajený, je to obyčejný komsomolský posudek," řekl ředitel archivu Vladimir Taradin televizi 360. Hodnocení archiv představil na výstavě věnované 90 letům své existence. Její součástí jsou i dokumenty týkající se dalších význačných představitelů, kteří zanechali v Petrohradu svou stopu: sovětských maršálů Michaila Tuchačevského, Georgije Žukova a Leonida Govorova, režiséra Georgije Tovstonogova, prvního kosmonauta Jurije Gagarina i dalších.

Putin začal pracovat v KGB po studiu práv v Leningradu v roce 1975 a u leningradské správy tajné služby pracoval do roku 1984. Spolu s ním ve "Velkém domě", jak se místnímu sídlu KGB přezdívalo, působili pozdější prezidentovi spolupracovníci Viktor Čerkesov, Viktor Ivanov, Nikolaj Patrušev, Alexandr Bortnikov či Georgij Poltavčenko. V letech 1985 až 1990 Putin, již v hodnosti majora, sloužil jako příslušník zahraniční rozvědky ve východním Německu. V roce 1991 KGB opustil, připomněl server Newsru.com.

Dodal, že se traduje, že na jaře 1999, tedy ještě za Putinova předchůdce v prezidentské funkci Borise Jelcina, v Kremlu přemýšleli, komu by se měl příští ruský prezident podobat. Údajně vyhrály tři osobnosti: maršál Žukov, televizní rozvědčík Max Otto von Stierlitz v podání herce Vjačeslava Tichonova a další hrdina z televizního seriálu, policista Gleb Žeglov v podání Vladimira Vysockého. "Ať tomu tak skutečně bylo, anebo nikoli, rysy připisované těmto hrdinům se později v mnohém staly příznačnými i pro obraz prezidenta Putina," poznamenal Newsru.com.