Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina má právo útočit na cíle v Rusku, prohlásil Stoltenberg

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil po zasedání Rady NATO-Ukrajina v Bruselu, že Ukrajina má v rámci sebeobrany právo útočit na legitimní vojenské cíle i mimo své území.

Stoltenberg na tiskové konferenci reagoval na otázku ukrajinského novináře ohledně sestřelení ruského bombardéru Tu-22M3 na území Stavropolského kraje v Rusku a možnosti omezení útoků na vojenské cíle v Rusku.

"Je důležité si uvědomit, že jde o útočnou válku, kde Rusko napadlo Ukrajinu jako souseda. Ukrajina má právo na sebeobranu, včetně útoků na legitimní vojenské cíle mimo své území. Sestřelování ruských letadel, která slouží k útokům proti Ukrajině, je tedy v souladu s ukrajinským právem na sebeobranu," řekl Stoltenberg.

Podle ruského ministerstva obrany bombardér havaroval při návratu na letiště po dokončení mise a nenáložil už žádnou munici. Na palubě letounu bylo čtyřčlenné osádce, která se katapultovala, ale jeden člen posádky nepřežil. Dva jsou v nemocnici a jeden je nezvěstný.

Ruské ministerstvo obrany přisoudilo havárii technické závadě. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR ale tvrdí, že ukrajinským silám se podařilo letadlo sestřelit přibližně 300 kilometrů od hranic. Zasažený letoun se údajně dostal až do oblasti Stavropole, kde se nakonec zřítil.

Na zasedání Rady NATO-Ukrajina vystoupil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který požádal ministry obrany členských států NATO o dodání systémů protivzdušné obrany. Ukrajina jich prý potřebuje alespoň sedm. Po schůzce Stoltenberg oznámil, že členské země brzy dodají Ukrajině další prostředky protivzdušné obrany. 

Témata:  válka na Ukrajině Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

2. května 2024 21:51

NATO je znepokojeno. Rusko provádí hybridní operace v členských zemích bloku

NATO je znepokojeno nedávnými škodlivými aktivitami, které Rusko v rámci hybridní války provádí na území členských států aliance, stojí ve čtvrtečním prohlášení. Konkrétně jmenována byla i Česká republika.  

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy