Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Donbasu zasáhne kontingent OSN? Návrh Ukrajiny patrně rozzlobí Rusko

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda
Foto: mil.gov.ua

Ukrajina bude požadovat vyslání mírového kontingentu OSN na povstalecká území v Donbasu, pokud uplatňování minských mírových dohod nepřinese žádné výsledky. V kyjevském rozhlasu to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Vadym Prystajko. O žádosti rozhodne prezident Volodymyr Zelenskyj, ministerstvo ji ale doporučí, řekl podle ukrajinské agentury Unian.

"Jakmile uvidíme, že v rámci Minska se nic neděje, můžeme zvážit tento krok," konstatoval Prystajko. Minské mírové dohody, uzavřené v běloruské metropoli v roce 2015, ukládají bojujícím stranám na východě Ukrajiny zastavení palby a stanoví podmínky nového správního uspořádání povstaleckých zón založeného na poměrně rozsáhlé autonomii.

Vyslání mírotvorců OSN na Donbas připouští Kyjev i Moskva, obě země ale mají rozdílné představy o jejich rozmístění. Podle Ruska by měly síly OSN střežit hlavně frontovou linii mezi povstalci a ukrajinskou armádou, Ukrajina doporučuje, aby byly vyslány na část ukrajinsko-ruské hranice, kterou Kyjev nekontroluje.

Vůči textu minských mírových dohod má ukrajinské vedení stále silnější výhrady. Kyjev dal před několika dny najevo, že připravuje návrh na jejich změnu, hotov má být do jara příštího roku. Moskva ale trvá na tom, že minské dohody v jejich nynějším znění nemají alternativu.

O řešení donbaského konfliktu minulé pondělí jednali v Paříži nejvyšší představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa. Na jednání byla dohodnuta výměna zajatců mezi Kyjevem a povstalci, která by se měla uskutečnit do konce roku. K většímu sblížení stanovisek mezi Ukrajinou a Ruskem ale při jednání nedošlo.

Témata:  Ukrajinská krize Ukrajina Rusko OSN (Organizace spojených národů) Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 10:08

17. října 2025 17:43

Česko může přijít o desítky miliard korun. Očkování proti chřipce přitom stojí jen stovky

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy