Velká hrozba pro Evropu. Stane se obětí závodů ve zbrojení?

"Evropané si musí kolektivně uvědomit, že kvůli neexistenci právního rámce by na své vlastní půdě mohli být rychle vystaveni opakování závodů ve zbrojení, ať s konvenčními či jadernými zbraněmi. Nesmí se spokojit s rolí diváků," prohlásil Emmanuel Macron v narážce na vypovězení odzbrojovacích smluv mezi Spojenými státy a Ruskem.

"Francie zmobilizuje nejvíce dotčené evropské partnery, abychom položili základy společné mezinárodní strategie," přislíbil Macron.

EN DIRECT | Discours du Président @EmmanuelMacron sur la stratégie de défense et de dissuasion depuis l’École militaire. https://t.co/PfYQShLHV2

Francie je podle něj přesvědčena, že dlouhodobá bezpečnost Evropy závisí na silném spojenectví se Spojenými státy. "Ale naše bezpečnost také nevyhnutelně závisí na větších schopnostech Evropanů vést operace samostatně," zdůraznil šéf Elysejského paláce.

V projevu na Vysoké válečné škole v Paříži, věnovaném francouzské obranné strategii a jadernému odstrašování Macron upozornil, že Francie zmenšila svůj jaderný arzenál na méně než 300 hlavic, což označil za vzorový příklad odzbrojování.

"Francie má na světě jedinečnou bilanci, která je v souladu s její odpovědností vůči národním zájmům, když nezvratně odstranila pozemní složku svých jaderných sil, jakož i zařízení k jaderným zkouškám a výrobní zařízení na výrobu štěpného materiálu pro zbraně. Velikost svého arzenálu snížila na méně než 300 jaderných zbraní," uvedl šéf státu.

Francie před 60 lety, 13. února 1960, podnikla v alžírské poušti první zkoušku své jaderné zbraně, plutoniové bomby o síle třikrát až čtyřikrát větší než bomba, která v srpnu 1945 vybuchla v Hirošimě. "Hurá pro Francii! Od tohoto rána je silnější a hrdější," nadšeně okomentoval "úžasný úspěch" generál Charles de Gaulle, stojící tehdy v čele republiky.

Témata:  Francie,  zbraně,  jaderné zbraně,  Emmanuel Macron