Vojácí na Ukrajině jsou vyčerpaní. Jejich průměrný věk je enormní

Ti, kteří nesou tíhu obrany Ukrajiny, jsou většinou středního věku a dobrovolně se připojili k ozbrojeným silám na začátku konfliktu. Průměrný věk vojáků v některých brigádách dosahuje podle odhadů 54 let, což je neobvyklé v porovnání s předchozími válkami, kde byla většina vojenského personálu mladší.

The Times zdůraznil, že stárnutí ukrajinské armády je spojeno s tím, jak probíhala mobilizace po ruském útoku v roce 2022. Mnoho mužů starších 40 let se tehdy dobrovolně přihlásilo a věřilo, že stát brzy zorganizuje efektivnější kampaň pro mladé lidi, kteří pak nahradí starší generaci.

Nyní se však mnoho vojáků hlásí k fyzickému a psychickému vyčerpání. Někteří z nich se snaží pokračovat v plnění úkolů, zatímco jiní zmiňují potřebu střídání generací, zejména při útocích, které vyžadují vytrvalost a fyzickou sílu.

Odborníci poukazují na aktuální ukrajinské zákony, které dovolují dobrovolnickou službu od 18 let, ale mobilizaci mohou absolvovat pouze muži od 27 let. Tato hranice se však může snížit na 25 let. Problémy spojené se stárnutím armády mohou mít dopad na jednotky vyžadující vyšší fyzickou zdatnost, což zvyšuje potřebu doplnit síly mladšími dobrovolníky.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov už v prosinci uvedl, že chce, aby i muži z Ukrajiny žijící v zahraničí absolvovali příští rok vojenskou přípravu. Uvedl to server Kyiv Independent s tím, že pokud se Ukrajinci nedostaví do své země v rámci chystané mobilizace, budou čelit blíže neupřesněným sankcím.

Umerov tvrdí, že Ukrajinci ve věku 25 až 60 let v Německu a jiných zemích, kteří jsou způsobilí k vojenské službě, by se měli hlásit v náborových centrech ukrajinských ozbrojených sil. Ministr upřesnil, že se jedná o "pozvání", ale v případě, že by někdo na výzvu nereagoval, byly by pravděpodobně uvaleny sankce.

"Stále diskutujeme o tom, co by se mělo stát, pokud lidé nepřijdou dobrovolně," vysvětlil Umerov. Ukrajinská armáda má zájem mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 vojáků k odražení ruské invaze. Finanční a politické podmínky však zatím nejsou jasně stanoveny ukrajinským vedením.

Prezident Volodymyr Zelenskyj označil mobilizaci za "citlivou otázku". Umerov ale zdůraznil, že klíčová je transparentnost. Lidé by měli předem vědět, jak budou vycvičeni, vybaveni, kde a kdy budou sloužit, a kdy budou propuštěni do civilu.

Navzdory zákazu někteří Ukrajinci schopní vojenské služby odešli po začátku války do zahraničí, čímž se záměrně vyhnuli povolání k ozbrojeným silám. Podle serveru Ukrajinska pravda ale představitel pohraniční stráže Ihor Matvijčuk tvrdí, že i dnes z Ukrajiny každodenně odjíždí přibližně 6000 mužů ve věku schopném vojenské služby směrem přes západní hranici.

Matvijčuk zdůraznil, že v poslední době vzrostl počet mužů, kteří uzavírají manželství s matkami s mnoha dětmi s cílem získat možnost opustit zemi. V několika případech odjíždějí do zahraničí i muži, kteří slouží jako doprovod osob s postižením.

Platí sice omezení výjezdu mužů ve věku 18 až 60 let z Ukrajiny, ale existují i výjimky, jako například případ, kdy muž doprovází osobu s postižením. Matvijčuk, který je vedoucím úseku hraniční kontroly západního oblastního ředitelství, však tvrdí, že v ukrajinských zákonech není tento případ jasně definován. Potvrzení o péči, které umožňuje cestování jako doprovod, je podle něj snadné padělat a není jednoznačně popsáno v zákonech.

Z uvedených 6000 mužů přejíždí asi 150 až 200 přes hranice jako dobrovolní řidiči vozící humanitární pomoc. Matvijčuk však nespecifikoval, kolik mužů se následně vrací zpět do Ukrajiny. Téma další mobilizace vzbuzuje zájem v souvislosti s aktuálními událostmi a Zelenskyj uvedl, že navržený počet povolaných mužů považuje za vysoký a bude se o něm ještě jednat.

Západní představitelé se přitom začínají připravovat na možnost, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje. Vyhlídka na nedostatek akcí ze strany Kongresu USA při financování vojenské pomoci Ukrajině podle serveru CNN znamená, že Kyjev by bez podpory západních zemí bojoval sám. A to by vydržel jen několik měsíců.

CNN uvádí, že západní zpravodajské služby nyní zvažují, jak dlouho může Ukrajina vydržet bez pomoci USA a NATO. Nejmenovaný vysoký představitel americké armády uvedl, že to mohou být "měsíce," přičemž nejhorším scénářem je "významný neúspěch nebo dokonce porážka" do léta 2024.

"Není žádná záruka úspěchu, ale Ukrajinci bez nás určitě selžou," řekl CNN. Velkým problémem na Západě je dopad absence pomoci na protiofenzívu Ukrajiny na východě a jihu, kde se ukrajinské síly snaží dosáhnout významného pokroku i přesto, že vojenská podpora z USA zatím stále proudí.

"Pokud se podíváme na zabírání a držení dalšího území, je těžké pochopit, jak by Ukrajina mohla uspět bez pokračující podpory USA," podotkl server s odkazem na jednoho z evropských diplomatů. Západní představitelé tvrdí, že pokud nebude poskytnuta další pomoc, Ukrajině nejprve dojdou rakety dlouhého doletu, pak rakety protivzdušné obrany a poté dělostřelecká munice a rakety krátkého doletu.

Neschopnost Kongresu jednat o vojenské pomoci už ale začíná mít dopad na bojiště na Ukrajině. Zdroje CNN říkají, že ukrajinské síly přidělují munici a Rusko má "pět až sedmkrát" větší výhodu. Vysoký ukrajinský vojenský činitel řekl CNN, že ukrajinští velitelé se domnívají, že dopad na jejich palebnou sílu vede k dalším ukrajinským obětem.

Pokud by došlo k tomu, že Ukrajina začne ve válce výrazně ztrácet, některé země by mohly do války zapojit své jednotky. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království, prohlásil, že Spojené království je jednou ze zemí, které v případě "katastrofického vývoje války" mohou na Ukrajinu poslat své ozbrojené síly.

V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa uvedl, že západní státy "nikdy nepřiznají" přípravy scénáře zahrnujícího "použití jejich expedičních sil na ukrajinském území." Na otázku, za jakých podmínek by tento scénář mohl nastat, Prystaiko bez upřesnění odpověděl, že by se jednalo o "katastrofický vývoj války" nebo "pokračování okupace."

Nepopírá opakované tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v minulosti uvedl, že "pokud Ukrajině nepomůžete teď, dříve nebo později budou vaše děti bojovat s Ruskem."

"Prezident Zelenskyj nyní říká, že pokud nám dojdou síly, vojáci nebo zbraně, které nám nedodáte, budete se muset rozhodnout pomoci našim ozbrojeným silám. A některé země k tomuto rozhodnutí přistupují. Velká Británie je jednou z nich. Je první na tomto seznamu," prozradil.

Témata:  válka na Ukrajině,  Armáda Ukrajina