Radost z prvních teplých slunečních paprsků a končící zimy letos na severní polokouli narušila přísná omezení vycházení kvůli koronaviru. Podle některých studií však může teplejší počasí v boji s pandemií pomoci, tak jako pomáhá při šíření jiných onemocnění dýchacích cest, jako je chřipka nebo obyčejná rýma, píše list Financial Times.
"Na základě dosavadních poznatků to vypadá, že se virus v teplejším podnebí šíří hůř," uvádí Mohammad Sajadi z virologického institutu univerzity v americkém Marylandu. Vědec podle Financial Times zjistil, že ačkoliv se virus může šířit kdekoliv, nejlepší podmínky pro přenos mezi lidmi má při nízké vlhkosti vzduchu a mezi pěti až 11 stupni Celsia.
Tuto tezi potvrzují i studie odborníků z univerzit v Pekingu, kteří zkoumali šíření nemoci ve stovce čínských měst. Dospěli k závěru, že "přenos COVID-19 značně snižuje vysoká teplota a vysoká vlhkost vzduchu".
Koronavirus, kterým se do dnešního dne nakazilo přes 430.000 lidí a jež si vyžádal bezmála 20.000 obětí, nejvíce zasáhl oblasti mezi 30. až 50. rovnoběžkou severní šířky. Do tohoto rozmezí spadá většina Číny, Spojené státy nebo jih Evropy. Podle vědců z Marylandu se však tento pomyslný pás se stoupajícími teplotami přesune na sever Evropy a do Kanady.
"Můžeme očekávat mírný pokles v nakažlivosti (viru) s teplejším, vlhčím počasím," souhlasí se svými kolegy epidemiolog Marc Lipsitch z Harvardské univerzity, podle něj však počasí šíření viru neovlivní natolik, aby to pandemii důsledně zpomalilo.
Před přílišným optimismem varuje i studie vědeckých týmu z univerzit ve švýcarské Basileji a švédské Solně. "Začátek jara a léta může vyvolat dojem, že se (virus) podařilo úspěšně zastavit. Počet nakažených pak ale může vzrůst zase v zimě 2020/2021," uvádějí tamní odborníci.
Podobně se chovala i pandemie takzvané španělské chřipky v letech 1918 a 1919, u které lze rozlišit tři vlny nákazy, rozdělené několikatýdenními obdobími relativního klidu.
Vědci nemohou stoprocentně určit, proč se s teplejším počasím dá většina virů napadajících dýchací cesty na ústup. Jedním z důvodů je však jistě to, že ačkoliv se virus v lidském těle nejlépe množí při teplotě 37 stupňů Celsia, mimo člověka lépe přežívá při teplotách mnohem nižších. Lidé také v zimních měsících tráví více času pospolu v uzavřených místnostech a mají slabší imunitní systém, částečně kvůli nedostatku vitamínu D, jež získáváme ze slunečního záření.
Témata: počasí, vědci, COVID-19 koronavirus
Související
24. dubna 2024 11:40
23. dubna 2024 15:31
21. dubna 2024 20:38
21. dubna 2024 9:06
20. dubna 2024 13:46
20. dubna 2024 8:53
