K dnešnímu dni se uskutečnila pouze jedna mise k planetě Neptun, je to zapříčiněno velkou vzdáleností od Slunce. Sonda Voyager 2 proletěla kolem v roce 1989. V současné době se neplánuje žádná mise, takže vše, co víme o planetě, pochází z pozemských a vesmírných dalekohledů. To ponechává mnoho nezodpovězených otázek, pojďte se s námi podívat na pět z nich, jak je připravil server Space.
1. Proč je na Neptunu tak silný vítr?
Neptun je planetou opravdu silných větrů. Naměřily se i rychlosti 500 metrů za vteřinu, to je asi 4x více než nejrychlejší zaznamenaný vítr na Jupiteru. Ve vysokých nadmořských výškách dosahuje rychlost téměř 1,5x rychlosti zvuku, tvrdí NASA.
Z nějakého důvodu se také žene vítr na západ, nebo proti rotaci planety. Podle výzkumu z roku 2013 může být vítr v tenkých vrstvách menších než 1000 kilometrů. Takhle malá velikost by mohla být způsobena kondenzací a odpařováním vlhkosti.
2. Proč je magnetické pole v divné pozici?
Uran a Neptun mají relativně podobnou velikost, složení a umístění. Nejzajímavější ale je, že obě planety mají magnetická pole, která se velmi liší od větších plynných obrů, Saturnu a Jupiteru. Jednoduše řečeno, pokud byste magnetické póly pustily proti sobě, tak by se uprostřed nestřetly.
Vědci nemají ponětí, jak něco podobného vytvořit. Magnetické pole Neptunu je posunuto o 47 stupňů po směru rotace planety, čím není rotace a magnetismus vyrovnán. Magnetosféra se po každém pootočení divoce změní.
3. Proč vydává více tepla, než dostane?
Stejně jako všechny ostatní planety, i Neptun přijímá teplo ze Slunce. Ale je zde něco jinak, jako kdyby něco bylo uprostřed planety a generovalo více tepla, než kolik dostává. Teplo z vnitra planety má vliv i na meteorologické procesy na planetě.
Měření z roku 1990 ukázalo, že planeta vyzařuje teplo při mínus 213 stupních Celsia, což je zhruba o 45 stupňů tepleji, než by měla mít. Může za to právě vnitřní zdroj tepla.
4. Co se děje ve velké temné skvrně?
Jupiter má svou červenou skvrnu, což je největší aktivní bouře ve sluneční soustavě, se neustále zmenšuje a nikdo neví proč. Takže když vědci uviděli v roce 1990 při průletu sondy Voyager II temnou skvrnu na Neptunu, velice je zaujala a doufali, že přinese nějaké odpovědi.
Když ale v roce 1995 Neptun pozoroval Hubblův teleskop, záhadná temná skvrna už tam nebyla. Vědci dodnes přesně neví, jak se to stalo. Později téhož roku zaměřil stejný teleskop další potenciální temnou skvrnu, ale vzhledem k veliké vzdálenosti Země a Neptunu, byly fotografie v malém rozlišení a nedalo se to přesně zjistit.
5. Co je uvnitř Neptunu?
Jelikož astronomové nemůžou vidět dovnitř Neptunu, můžou jen těžko odhadovat jeho „vnitřnosti". V roce 2003 vědci navrhli, že je atmosféra složena z vodíku, metanu a helia. Pod atmosférou je pak kapalný vodík, metan a opět helium. Od vrstvu níž by měly být sloučeniny vodíku, dusíku a kyslíku. Pokud má nějaké jádro, tak by mělo být skalnaté a ledové.
Složení planety budeme moct lépe určit po prozkoumání jiných planet v soustavě. Jedná se o jednu z hlavních misí sondy Juno, která se v červenci dostala na oběžnou dráhu Jupiteru. Příští rok se sonda Cassini vrhne do atmosféry Saturnu, ze kterého bychom se mohli také dozvědět nové informace a upravit tak odhady u Neptunu.
