Bude se lidstvo stěhovat? Fyzik poodhlail tajemství Proximy b

Koupající se mimozemšťané nehrozí

Planeta byla prozatím nazvána Proxima b, připomíná fyzik s tím, že objev učinili vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) za pomoci teleskopu La Silla, přičemž se jedná o Zemi nejbližší exoplanetu, tedy planetu, která neobíhá kolem našeho Slunce.   

Zařízení jako ESO či Keplerův dalekohled doposud objevily přes tři tisíce exoplanet, vysvětluje odborník. Dodává, že většinu z nich tvoří obří tělesa obíhající velmi blízko svých hvězd - jde tedy o planety podobné Jupiteru, navíc zahřáté na teplotu vylučující existenci života, jaký známe.

V posledních letech se však přístroje zlepšily natolik, že dokážou najít nejen jednotlivé planety, ale také celé planetární soustavy o více tělesech, pokračuje Lincoln. Konstatuje, že od té doby nastal skutečný čas lovců planet.

Podobně jako v úvodních slovech sci-fi Star Trek není naším cílem najít nějaké planety, ale planety podobné Zemi - tedy s teplotou, kde může být přítomna voda v tekutém stavu, což může teoreticky umožňovat existenci nějaké formy života, zdůrazňuje fyzik. Doplňuje, že toto astronomové nazývají tzv. obyvatelnou zónou, přičemž bychom navíc rádi našli takovou planetu, která není daleko.   

"Nakonec, vesmír je ohromný a lidské vesmírné lodi využívající současné technologie by trvalo desítky tisíc let, než by se dostala byť k našemu nejbližšímu nebeskému sousedu," uvádí vědec. Připomíná, že to je déle, než lidská civilizace vůbec existuje, ale jsou diskutovány i plány, které by zredukovaly čas nezbytný k cestě na přijatelnější úroveň, zřejmě na kratší, než jeden lidský život.   

Lincoln pokládá otázku, jak by tedy nově objevená planeta mohla vypadat. Dodává, že ačkoliv se zdá, že tamní teplota by mohla umožnit existenci tekoucí vody, neměli bychom si představovat zelený a svěží svět s krásnými modrými vodami, písečnými plážemi, vegetací a radostnými mimozemšťany příležitostně se nořícími do vln. "Je zde mnoho důvodů, proč to jsou iracionální očekávání," varuje expert.

Vražedné záření

Dle vědce ponechme na chvíli stranou možnost existence života a uvědomme si, že Proxima Centauri je červený trpaslík, což je nejběžnější typ hvězd v naší galaxii. Červení trpaslíci jsou mnohem menší než naše Slunce, přičemž Proxima Centauri je pouze jeden a půl krát větší než Jupiter, vysvětluje Lincoln. Dodává, že červení trpaslíci jsou velmi šeří a samotná Proxima Centauri vydává pouze 0,0056% pro lidské oko viditelného světla oproti Slunci.

Většina světla, které Proxima Centauri vydává, je v infračerveném pásmu, pokračuje fyzik s poznámkou, že i pokud srovnáme světlo o všech vlnových délkách produkované Proximou Centauri, jedná se ve srovnání se Sluncem jen o 0,17%. Daná hvězda navíc vysílá stejně rentgenového záření jako náš životodárný vesmírný souputník, ale s ohledem na to, že planeta Proxima b se nachází mnohem blíže své hvězdné matce, na její povrch dopadá mnohem více těchto paprsků.      

"Krom toho, že jde o velmi šerou hvězdu, Proxima Centauri je známa jako vzplanuvší hvězda, což znamená, že taková hvězda periodicky vysílá mnohem více světla než běžně," píše odborník. Doplňuje, že během těchto vzplanutí se rentgenové záření může znásobit v řádu desítek procent.

Černé rostliny

Jelikož jde o malou hvězdu, planeta v obyvatelné zóně musí ležet na velmi blízkém orbitu, tudíž ji jeden oběh zabere pouze necelé dva týdny, konstatuje Lincoln. Vysvětluje, že jakákoliv planeta tak blízko své hvězdy bude zákonitě bez rotace a jedna její polokoule bude vždy čelit hvězdě, tedy podobně jako je z pozemského povrchu vidět vždy pouze jedna strana Měsíce. Polovina planety doprovázející Proximu Centauri tak bude zřejmě neustále osvícená, zatímco druhá v neustálé temnotě, deklaruje vědec.     

"Jak je to tedy s životem? Existují šance, že ve světle Proximy Centauri se vyhřívá mimozemská ještěrka či se snaží najít stín pod mimozemským stromem, " pokládá si otázky fyzik. S ohledem na nestabilitu světla vydáveného příslušnou hvězdou je podle něj odpověď zřejmě záporná, byť skutečnou odpověď by mohlo přinést až samotné pozorování planety. Jelikož hvězda vydává velmi šeré světlo, je pravděpodobné, že hypotetické rostliny by byly černé, jelikož tato barva nejlépe absorbuje světlo, podotýká Lincoln. Zdůrazňuje, že světlo by bylo velmi cenné a evoluce by patrně nutila rostliny hledat způsob, jak zachytit co nejvíce energie, která na ně dopadá.    

Realisticky je tak existence života nepravděpodobná, soudí expert s tím, že tato planeta pravděpodobně nebude přístavem pro lidi snažící se utéci před ekologickými problémy na Zemi, tudíž by tento objev neměl být brán jako pobídka k ignorování našeho ekosystému.  

"Přesto, otázka mimozemského života je fascinující, takže astronomové vyvíjejí technologie, které by prozkoumaly atmosféru planety," připouští odborník. Deklaruje, že jisté prvky jako kyslík či metan nemohou dlouho přebývat v atmosféře planety, pokud by je neustále nedoplňovaly živé organismy a zachycení těchto prvků by bylo silným náznakem existence života.      

Závěrem lze podle vědce konstatovat, že objev uvedené planety - pokud bude potvrzen - je nesmírně vzrušující; už z důvodu, že existence blízké planety v obyvatelné zóně zřejmě zvýší zájem o úsilí typu Project Starshot, jehož cílem je vyslat k Proximě Centauri mikrosondy s dobou doletu okolo dvaceti let. "Může to být právě tento objev, který podnítí celou novou generaci s vyhlídkou jít statečně tam, kde nikdo předtím nebyl," uzavírá Lincoln.      

Témata:  mimozemšťané / UFO,  vesmir,  Proxima b