reklama

Vědci tak pořád netuší, zda modul Schiaparelli měkce dosedl na Mars, nebo do povrchu planety vrazil vysokou rychlostí a rozbil se.

Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, který je zaměřen na hledání případných stop života na Marsu.

Šéf ESA Jan Wörner uvedl, že podle obdržených informací se tepelný štít i padáky při sestupu k Marsu úspěšně aktivovaly, není ale zřejmé, co se stalo v posledních sekundách před plánovaným přistáním. Padáky měly zpomalit rychlost modulu z 21.000 kilometrů v hodině před přistáním.

Z povrchu Marsu již vědci od modulu Schiaparelli žádná data nedostali. Přenos skončil asi 50 sekund před plánovaným dosednutím. Wörner proto nemůže potvrdit, že je aparát o hmotnosti 577 kilogramů stále v neporušeném stavu.

Ředitel ESA nicméně misi ocenil s tím, že shromážděná data budou použita k plánování budoucí evropské robotické mise, která se připravuje na rok 2020. "Máme data, máme výsledky testů - jsem velmi šťastný," řekl Wörner.

Druhá část mise ExoMars, jejímž úkolem bylo umístit sondu na oběžnou dráhu kolem Marsu k analýze plynů v jeho atmosféře, byla zcela úspěšná, dodal Wörner.

Thierry Blancquaert z Evropské kosmické agentury (ESA), která spolu s ruským Roskosmosem sondu na rudou planetu vyslala, v noci na dnešek agentuře AFP řekl, že modul Schiaparelli mohl při přistání na Marsu vrazit do skály, nebo skončit v kráteru.