Vteřin je v minutě víc, než si myslíte? Google proto zpomalí čas

Čas je jako jedna z fyzikálních veličin nesmírně důležitý. Pomineme-li teorii Alberta Einsteina, který tvrdil, že čas je pouze relativní veličina, jistě se shodneme na tom, že má nesmírný význam pro celé lidstvo a fungování tohoto světa.

Hlouběji však nad časem nikdo nepřemýšlí. Minuta má 60 sekund, hodina 60 minut, a jediné, co nás může vyvést z rovnováhy, je přestupný rok jednou za čytři roky. Pravidelněji se ale setkáváme s přestupnou sekundou, která sice není nový pojem, pro většinu lidí je ale zcela neznámá.

Mezi přestupným rokem, či správněji dnem, a sekundou je však velký rozdíl. Zatímco přestupný den řeší rozdíly způsobené obíháním Země kolem Slunce, přestupná sekunda řeší odchylky v rychlosti rotace Země kolem své osy. Ta se se kvůli gravitačnímu působení Měsíce zpomaluje a postupně dochází k rozkolu mezi reálným, tedy skutečným časem, a časem, který počítají atomové hodiny, podle kterých se stanovuje světový čas UTC.

Mezinárodní služba rotace Země (IERS) proto rozhodla, že zhruba jednou za rok a půl je třeba tuto odchylku vyrovnat a přestupnou sekundu k času přičíst. Začala s tím v roce 1972 a od té doby došlo relativně v tichosti k 26 posunům času. 

Děje se tak obvykle 31. prosince nebo 30. června o půlnoci UTC a přidání jedné sekundy v praxi funguje tak, že po 23:59:59 následuje ještě 23:59:60 a teprve potom 00:00:00. Tato úprava je provedena hromadně po celém světě ve stejný okamžik, v Česku se tedy sekunda navíc započte v 1:00 SEČ 1. ledna nebo ve 2:00 SELČ 1. července. A právě letos na Silvestra nás jeden takový posun čeká.

Pro člověka banálnost, pro stroje pohroma

Přidání jedné sekundy k času může působit směšně a pro člověka nemá v tuto chvíli prakticky žádný význam, přesto je potřeba čas přizpůsobovat. V budoucnu by totiž došlo k tomu, že by se časové odchylky zvětšovaly a za několik let by mohly tvořit i minuty či desítky minut. Kdo však má s přestupnou sekundou problém jsou zejména stroje.

Na rozdíl od lidí stroje pracují na jiné bázi a každá sekunda je pro ně stežejní. Bavíme se zejména o internetových službách, serverech, které využívají k nastavení času takzvaný Síťový časový protokol (Network Time Protocol; NTP), prostřednictvím kterého kontrolují přesný čas. Ten ale například v polovině roku 2012, ve chvíli, kdy došlo k přičtení jedné vteřiny, neseděl, a řada služeb se zhroutila.

S přestupnou sekundou se nedokázaly vypořádat navigační systémy, komunikační sítě, letové kontroly ani známé služby jako Reddit či LinkedIn. Některé z nich postihl výpadek i na několik hodin.

Na rozdíl od nich se Google snaží těmto problémům předcházet, a činí tak v tichosti už osm let. Od roku 2008 totiž podle magazínu The Register nevkládá jednu sekundu navíc, ale naopak čas zpomaluje. Vzhledem k tomu, že s 61. sekundou se řada systémů vypořádat nedokáže, Google ji zcela eliminoval.

Namísto vkládání jedné sekundy navíc tak deset hodin před a deset hodin po půlnoci časomíru zbrzdí a ke každé vteřině přidá 13,9 milisekund navíc. Počítače se tak vyhnou osudové skokové vteřině, aniž by musely upravovat algoritmy nebo tuto nesrovnalost řešit jinak. Od roku 2018 chce navíc Google toto přechodné období zpomaleného času rozšířit z 20 na celých 24 hodin.

Témata:  čas,  Google