Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve vesmíru na krychli nikdy nenarazíte. Proč jsou planety a hvězdy kulaté?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: www.nasa.gov

Vše, co se nachází ve vesmíru, je kulaté. Hvězdy, planety, asteroidy, nenašli byste nic, co má jiný než kulatý či šišatý tvar. Proč není ve vesmíru žádná krychle?

Existují lidé, kteří věří, že naše Země je placatá. Možná věří i v to, že jsou placaté všechny planety, hvězdy, nebo v to, že odvrácená strana měsíce neexistuje. Je to ale možné?

Podle vědců z prestižní americké univerzity Caltech nikoliv. Na svých stránkách Cool Cosmos se zabývají tím, jestli může být v kosmu něco, co má jiný tvar. A podle nich to není moc pravděpodobné.

Za vším totiž stojí gravitace, která působí na všechna tělesa ve vesmíru. Při Velkém třesku došlo k nashromáždění obrovského množství částic a plynů, které rozmetaly do celého vesmíru miliardy těles. Při prvotním rozpínání vesmíru ale byla většina těchto těles žhavých a roztavených, už tehdy na ně ale působila z jejich středu gravitace.

Právě ta se postarala o to, že se planety a hvězdy zakulatily. Působí totiž na povrchu těles všude stejně a žhavý materiál tak vtáhla dovnitř, čímž tato tělesa zakulatila. Nutno dodat, že máloco je ve vesmíru dokonalá koule a i naše Země je spíše šišatá, tvar například krychle ale díky působení gravitace zkrátka mít nemůže.

Jediná možnost, jak by mohla planeta nebo asteroid změnit tvar, je srážkou. Pokud se srazí dva asteroidy ve vesmíru, mohou se z nich odštěpit kusy tak, že dostanou jiný tvar, než koule. Většinou jde ale stále o určitou podobu šišatého tvaru.

Témata:  vesmir vědci

Související

Aktuálně se děje

19. května 2025 10:27

Laďa Kerndl oslavil kulaté jubileum. Trápení už bylo dost, podotkla slavná dcera

Legendární Ladislav Kerndl oslavil v minulém týdnu kulaté 80. narozeniny a jeho neméně slavná dcera Tereza se postarala o to, aby se na jubileum nezapomnělo. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Jaká budoucnost nás čeká?

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.