Globální oteplování je fraška? Vědci zjistili, proč tají ledy, a jsou v šoku

Do roku 2012 na kontinentu rozkládajícím se kolem jižního pólu ročně ubývalo asi 84 miliard tun ledu. Od toho roku roztálo ročně 241 miliard tun ledu, což znamená, že se v posledních pěti letech rychlost tání téměř ztrojnásobila.

Tato měření provádějí vědci pomocí satelitních snímků, a právě to je důvod, proč zůstal skutečný důvod takto masivního tání odborníkům dlouho skryt. Nenachází se totiž na povrchu, ale hluboko pod samotnou Antarktidou.

Vědci pod jedním z obřích antarktických ledovců objevili aktivní sopečný systém, který led zespodu postupně otepluje a poškozuje. Vědci jsou nadále přesvědčeni, že k tání ledovců dochází i vlivem globálního oteplování, nyní se ale zjistilo, že nejde o jediný faktor. Zatímco oteplování na led působí zvrchu, díky sopce taje i zespodu.

Vyplývá to ze studie, kterou v časopise Nature publikovali vědci minulý týden. ""Odebrali jsme vzorky vody oceánu pro pět různých vzácných plynů. Použili jsme helium a xenon na sledování tání ledu, a objevil se i plyn, který identifikuje vulkanickou činnost," uvedl oceánograf Brice Loose z univerzity na Rhode Island.

Západní antarktická ledová plocha je nejrychleji tající ledová plocha na světě a vědci nyní konečně ví proč. Stojí za tím vulkanický plyn, který ledovou plochu postupně poškozuje a otepluje. 

Nalezení sopky pod antarktickým ledovcem znamená, že existuje další zdroj tepla, díky kterému led taje a otepluje oceánskou vodu," dodala spoluautorka výzkumu Karen Haywoodová. Vědci nyní budou sledovat, zda je ledová plocha stabilní a zda skutečně způsobuje nárůst hladiny moře.

Vědci se ale bojí i dalšího efektu podmořské sopky. Při ztenčení ledové vrstvy může dojít k úniku tepla z vulkanického zdroje do atmosféry. To zvýší rychlost tání dalších ledových ploch. Není proto jasné, jak dlouho může zůstat tento systém stabilním.

Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.

Ledovce ale nejsou pouze na tomto kontinentu. V současnosti je na planetě asi 21 milionů kilometrů čtverečních ledu a sněhu. Jak bude svět vypadat, až už žádný nezbude?

S postupným rozpuštěním všech ledovců by pomalu, ale jistě stoupla hladina všech moří. To by znamenalo, že mnoho pobřežních měst a míst by prostě a jednoduše zmizelo. Svět jak ho známe už by neexistoval, nabral by nové hranice. 

Globální oteplování? Stále ve hře

Většina vědců nepopírá existenci globálního oteplování a naopak jej považují za jednu z největších hrozeb, kterým lidstvo v současnosti čelí. Odborníci z Mezinárodního klimatologického centra a Národního centra pro atmosférický výzkum ale zjistili, že dosavadní výpočty byly špatné. Země se totiž otepluje mnohem rychleji, než si kdokoliv z nás dokáže představit.

Ve studii, kterou podle serveru Sceicnce Advances zveřejnila Americká asociace pro rozvoj vědy, odborníci vedení vědcem Lijinge Chengem uvádí, že Země se otepluje rychleji, než se doposud myslelo.

Nový klimatologický výzkum vědcům pomohl představit si, jak moc se naše planeta zahřála v průběhu posledních 56 let. Největší znečišťování, které má za následek globální oteplování, začalo po roce 1980, kdy začal obsah oxidu uhličitého v atmosféře rychle stoupat. 

Vědci upozornili, že oteplování planety probíhá o 13 procent rychleji, než si doposud mysleli, a podle nich jde o mimořádně závažnou informaci. Míra oteplení je totiž od roku 1992 dvakrát větší než od roku 1960. Dalším problémem je, že oteplování v průběhu 20. století proniklo nejen do atmosféry, ale i pod povrch, do hloubky 700 metrů pod zemí.

Účinky globálních klimatických změn jsou podle vědců nedozírné a nejvíce se týkají světových oceánů, které absorbují 90 procent tepla ze skleníkových plynů. Právě proto jsou oceány spolehlivým indikátorem změn.

Odborníci se obávají, že lidstvo již brzy pocítí důsledky oteplování v praxi. Teplejší oceány s sebou přinesou nebezpečné projevy počasí jako hurikány, záplavy či obrovské suchá. Rok 2016 byl sám o sobě dalším indikátorem, pokořil totiž světové teplotní rekordy z předchozího roku.

Důsledky oteplování planety pociťují i lidé v odlehlejších oblastech. V částech arktického Ruska byly loni teploty šest až sedm stupňů nad dlouhodobým průměrem. Mnoho dalších arktických a subarktických regionů v Rusku, na Aljašce a na severozápadě Kanady hlásí za loňský rok nejméně tři stupně nad průměrem.

Řada států si tento problém uvědomuje a v klimatické dohodě se zavázala bojovat se skleníkovými plyny. Podle studie OSN by navíc lepší klimatické podmínky přinesly pozitivní efekt pro HDP mnoha zemí.

Co udělá se Zemí změna klimatu?

Deník The Japan Times nabízí hned několik scénářů, jak změna klimatu s největší pravděpodobností ovlivní rozličná živobytí. K následujícímu vývoji by mohlo dojít za předpokladu, že během příštích patnácti let stále stoupající teplota o dva stupně Celsia přesáhne průměrnou teplotu předindustriálního období. Co všechno mohou pouhé dva teplotní stupně napáchat?

První skupinou lidí, na kterou bude mít globální oteplení závažný dopad, jsou zemědělci. Ve svízelné situaci se ocitnou například jihoameričtí pěstitelé kávy. Ačkoliv se cena této komodity s největší pravděpodobností zvýší, obchodovat s ní budě stále těžší, vysoké teploty budou ničit úrodu. Nejinak na tom budou tamější pěstitelé fazolí i jiných zemědělských plodin.

Klimatické změny ostatně už nyní přivedly v Indii v posledních 30 letech více než 59.000 farmářů k sebevraždě. Vyplývá to ze studie Kalifornské univerzity, uvedla dnes organizace Thomson Reuters Foundation.

Více než polovina indické populace je totiž závislá na zemědělském sektoru. Desítky tisíc farmářů se tak v posledních několika dekádách oběsily nebo vypily pesticidy kvůli nesezónním suchům a dešťům.

Kvůli zničené úrodě se totiž potýkají s vysokými dluhy. Indická vláda už zavedla odpisy úvěrů a systém pojištění plodin a dotuje například i hnojiva. Farmářské unie si však stěžují, že realizace těchto opatření je pomalá.

Podle vědecké pracovnice z Kalifornské univerzity Tammy Carletonové se od roku 1980 počet sebevražd v Indii téměř zdvojnásobil, každý rok si tak vezme život více než 130.000 lidí. Klimatické změny jsou přitom příčinou sebevraždy v sedmi procentech případů.

Neradostné vyhlídky ale mají také mnozí rybáři. Například ti z Indonésie se v případě změny klimatu s největší pravděpodobností ocitnou bez zaměstnání. Oteplení oceánů bude mít za následek, že se řada oblíbených ryb začne stěhovat do chladnějších vod, které místní rybáři nebudou mít v dosahu.

Alpští hoteliéři budou muset od roku 2020 vyrábět umělý sníh, ani ten se zde však dlouho neudrží. Nicméně, to co hoteliéři prodělají během zimní sezóny, se jím vrátí v létě, kdy řada se řada turistů ukryje před úpornými vedry ve vysokých horách. To však zase uškodí turistickému ruchu na pobřeží Středozemního moře.

V ohrožení se ocitnou také mnohé vinařské oblasti a řada jiných zdrojů obživy. Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

Situace by ale mohla mít další následky. Pod tlakem způsobeným nedostatkem potravin se lidé rozhodnou přestěhovat a ještě více se zvýší migrační pohyby. Lidé budou putovat za potravou, ve světě tudíž mohou vznikat další konflikty a dokonce i války.

Extrémně horké dny, kdy teploty dosahují a mnohdy i přesahují hranici 35 stupňů Celsia, budou co do počtu v roce čím dál častějším jevem. Píše o tom list The New York Times. V následujících dekádách tak přibude dnů, kdy bude úroda usychat ještě na polích a kdy budou lidí vystaveni zvýšenému riziku úmrtí.

To by mohlo mít za následek masové vymírání lidstva. Každoročně by totiž na následky veder mohlo umřít až 150 000 osob. Počet smrtí způsobený extrémním počasím by se měl zvýšit padesátinásobně a 2 ze 3 lidí na zemi budou ovlivněni přírodními katastrofami. Upozornila na to jiná studie zaštítěná Evropskou komisí, která slouží jako varování před smrtícím dopadem globálního oteplování.

Vedra jdou navíc ruku v ruce s navýšením spotřeby elektrické energie. Jen ve Spojených státech dochází k tomu, že spotřeba elektřiny s horkými dny jde strmě nahoru, a to zejména díky častějšímu využívání energicky náročných klimatizačních systémů. Výhodou využívání klimatizace je postupný proces adaptace lidského těla na zvýšená horka.

Témata:  počasí,  globální oteplování,  Antarktida,  Země 1