Je vesmír skutečně nekonečný? A jaký má vlastně tvar?

I přes veškerý vědecký pokrok, kterého lidstvo zatím dosáhlo, zůstává vesmír jednou z největších záhad, kterou známe. Sice do něj létáme a stavíme orbitální stanice, zatím jsme ale nebyli schopni navštívit lidskou nohou ani žádnou jinou další planetu. Proto je dobré si hned v úvodu přiznat, že o vesmíru nevíme prakticky skoro vůbec nic.

Máme sice povědomí o černých dírách, červích dírách, gravitaci nebo časoprostoru, s jistotou ale zatím umíme určit pouze to, jak je vesmír starý. Podle vědců přibližně 13,5 miliard let.

Co bylo před ním a co bude po něm je na delší debatu. Mnohem zajímavější je ale jeho velikost, která se vzhledem k neuvěřitelným vzdálenostem neměří v kilometrech, ale ve světelných rocích. Naše pozemské míry by totiž nestačily ani na to, abychom změřili vzdálenost k nejbližší nám známe hvězdě vyjma Slunce, Proximě Centauri.

Vzdálenosti ve vesmíru se proto měří ve světelných rocích, tedy ve vzdálenosti, jakou urazí světlo za rok. To má ve vakuu rychlost necelých 300 tisíc kilometrů za sekundu, tedy zhruba miliardu kilometrů za hodinu. Pro představu, z Měsíce by k nám světlo letělo 1,3 sekundy. Ze Slunce, které je vzdálené 150 milionů kilometrů, k nám fotony světla letí osm minut. 

Kdybychom ale chtěli poslat světelný paprsek Proximu Centauri, letěl by na vzdálenost čtyř světelných let, tedy zhruba 40 208 000 000 000 kilometrů. Ostatně samotná Mléčná dráha má průměr zhruba 92 000 světelných let, tedy asi přibližně 900 000 000 000 000 000 kilometrů.

Galaxií jako je Mléčná dráha je ale ve vesmíru mnohem víc. V 90. letech 20. století vědci za pomoci Hubbleova teleskopu odhadli počet galaxií v pozorovatelném vesmíru na přibližně 100 miliard. Skupina britských výzkumníků ale nyní toto číslo posunula na více než jeden bilion. Velkou část galaxií není prý nicméně možné současnými přístroji vidět.

Jak velký tedy vesmír skutečně je? Viditelný vesmír kolem nás má napříč kolem 90 miliard světelných let. Mnohem větší část vesmíru ale nejsme schopni vidět. Popravdě řečeno to, co skutečně vidíme, je jen oblázek na pláži plné kamenů. Některé odhady udávají, že vesmír je až 250x větší, jiné dokonce tvrdí, že až tisíckrát větší. 

Nemožnost přesně určit jeho velikost souvisí zejména s tím, že nemáme dost dobré podvědomí o tom, jaký má skutečně tvar. Víme, že se neustále rozpíná, tudíž jeho hranice jsou a zároveň nejsou. Jestli je ale plochý, ve tvaru mísy nebo ve tvaru tubusu, to skutečně nikdo neví. Stejně tak není jasné, na kterém okraji vesmíru se nachází Země ani co je na konci vesmíru, tedy v místech, kam se ještě nestihl rozpínat. 

Předpokládá se však, že svým způsobem je skutečně nekonečný. Ne však tak, jak to chápeme například v matematice, ale spíše ve fyzikálním pojetí. Země je také nekonečná, vzhledem ke svému tvaru. Nikdy nedojdeme na konec. Pokud by měl vesmír tento tvar, konec také nemá. Pokud by byl ve tvaru placky, díky rozpínání se zatím také neskončil. A co bude, až rozpínání skončí, je také velkou neznámou.

Jisté je jen to, že člověk je v porovnání s ohromnou rozsáhlostí vesmíru naprosto nepatrný. Pokud by byla Země veliká jako basketbalový míč, Měsíc by měl velikost tenisového míče. Při těchto rozměrech by od sebe oba objekty byly vzdáleny 6,5 metru.

Pokud by ale Slunce bylo veliké jako koule na bowling, velikost Země by nepřesahovala velikost špendlíkové hlavičky. 19 centimetrů v tomto měřítku by odpovídalo jednomu milionu kilometrů ve skutečnosti. Země by tak byla vzdálena od Slunce 28 metrů. Neptun dokonce 853 metrů, tedy zhruba pět miliard kilometrů.

Témata:  vesmir