Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se hledají mimozemšťané? Obří teleskopy denně skenují galaxii

UFO
UFO
Foto: Pixabay

Lidé dodnes neví, jestli jsou ve vesmíru sami. Rozhodně ale nelení a snaží se prakticky bez ustání monitorovat okolní vesmír a pátrat po jakýchkoliv náznacích, které by mohly svědčit o existenci jiných mimozemských civilizací. Slouží jim k tomu poměrně rozsáhlá a složitá soustava teleskopů, z nichž ty největší dosahují úctyhodných velikostí.

Největší astronomickou observatoř na světě ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array; Atakamská velká milimetrová/submilimetrová anténní soustava) tvoří soustava 66 parabolických antén o průměru 12 a sedm metrů, které se mohou přesouvat pomocí obřích transportérů (antény váží kolem 100 tun). Mohou být rozmístěny na ploše o průměru od 150 metrů až po 16 kilometrů a dohromady fungují jako jeden obří radioteleskop o velikosti menšího města.

ALMA se nachází na náhorní planině Chajnantor v chilské poušti Atacama v nadmořské výšce asi 5100 metrů. Jde o společný projekt USA, Kanady, Japonska, Chile, Tchaj-wanu a Evropské jižní observatoře (ESO), jejíž součástí je i ČR. Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů evropského řídícího střediska ALMA.

Pozoruje záření přicházející z vesmíru v milimetrovém a submilimetrovém pásmu, tedy na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Umožňuje tak pořizovat snímky s rozlišením až desetinásobně vyšším než Hubbleův vesmírný dalekohled. V provozu je od března 2013.

Nepohyblivý teleskop Arecibo je dalším z řady teleskopů pátrajících po mimozemských civilizacích. Byl vybudován v letech 1959 až 1963 nedaleko portorického města Arecibo. Z tohoto unikátního zařízení o průměru 305 metrů bylo v roce 1974 odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru.

Využívá se například ke zkoumání změn v atmosféře a hlavně k výzkumu vesmíru a k serióznímu hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací. Je hlavní částí projektu SETI@home, který se možnými zprávami z kosmu za pomocí osobních počítačů v domácnostech nebo ve firmách po celém světě zabývá.

Effelsberg je německý radioteleskop o průměru 100 metrů se nachází nedaleko Bonnu. Do provozu byl uveden v roce 1972 a je zaměřen na sledování pulsarových systémů.

FAST (Five-hundred meter Aperture Spherical Telescope) je radioteleskop s největší talířovou anténou na světě, která má průměr 500 metrů. Reflektor parabolické antény se skládá ze 4450 panelů trojúhelníkového tvaru. Podle odborníků se očekává, že teleskop objeví tisíce nových galaxií a zařízení by mělo přispět mimo jiné k pátrání po mimozemských civilizacích. Kvůli stavbě čínská vláda z oblasti přesídlila na 9000 obyvatel.

Největší pohyblivý radioteleskop o průměru sběrné plochy 100x110 metrů Green Bank je umístěn ve Virginii v USA. Spuštěn byl v roce 2000 a jeho montáž umožňuje monitorovat celou oblohu bez omezení.

Obří Magellanův dalekohled (GMT) se v současnosti staví v Chile a měl by být hotov do roku 2021. Plně operační by ale měl být až v roce 2024. Jeho hlavním cílem bude "objevovat planety podobné Zemi", teleskop bude sestaven ze sedmi obřích zrcadel o průměru 8,4 metru. Celkový průměr Obřího Magellanova dalekohledu bude dosahovat 25 metrů.

Největší samostatný radioteleskop na světě, který nemá parabolický tvar a jehož průměr činí 576 metrů, je RATAN-600. Postaven byl v roce 1974 v Karačajevsku-Čerkesku v tehdejším Sovětském svazu. Slouží k pozorování objektů pohybujících se podél místního poledníku, byl používán například pro sledování radiových emisí Slunce.

Témata:  vědci mimozemšťané / UFO

Související

Aktuálně se děje

2:12

Menšík a Sovák říkali blbosti o ničem? Miroslav Hanuš měl možná lépe volit slova

Vladimír Menšík nebo Jiří Sovák jsou dodnes považováni za geniální vypravěče. Na tradici takto nadaných lidí mezi českými herci navazuje Miroslav Hanuš, který se o dvojici velikánů vyjádřil po svém. A možná měl více vážit slova. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.