Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dokázalo by Rusko porazit NATO? Analýzy si posvítily na hypotetický konflikt

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Nedávné zesílení rusko-ukrajinských třenicí opětovně otevřelo otázku možného vojenského konfliktu mezi NATO a Ruskem. NATO se dlouhodobě obává, že by Rusko mohlo provést invazi. Uskutečnilo proto v Norsku válečné hry, které měly prověřit jeho vojenské schopnosti. Dokázalo by se, v případě války s Ruskem ubránit?

Britský bulvární deník Express se pokusil na tuto otázku co možná nejdůkladněji zodpovědět při zohlednění čísel a samotného strategického potenciálu Ruska. To má okolo miliónů vojenského personálu, což je stále méně než je tomu u NATO, které má k dispozici dva milióny vojenského personálu.

Rusko též zaostává, co se týče počtu letadlových prostředků. Zatímco NATO jich má k dispozici 13 000, Rusko má jen 3 914. Nicméně, Rusko má výhodu, co se týče pozemní síly. V potenciálním válečném konfliktu může zapojit více než 20 000 tanků, NATO o 10 000 méně.

Jak poukazuje prestižní analytická společnost Rand Corporation, ruský důraz na vytváření masivní pozemních sil je dědictvím z období Sovětského svazu a je v určitém smyslu anachronický, co se týče moderního válečnictví. Trendem moderního vojenství je totiž budování menších, rychlejších jednotek vhodných pro asymetrický boj s teroristickými a povstaleckými skupinami.

Státy NATO se v posledních letech vydaly tímto směrem při rozvoji svých vojenských kapacit. Ruské trvání na modelu považovaném za přežitém mu však paradoxně může poskytnou značnou výhodu nad státy NATO, které nejsou už připraveny na bránění se masivní vojenské síle.  

Pro Rusko představuje největší strategický problém vysoce výkonná armáda USA, která tvoří pilíř NATO. Pokud by se však odhodlalo k invazi, mohlo by počítat s tím, že USA je přeci jenom poměrně geograficky vzdálené od Evropy a že další státy NATO se možná až příliš spoléhají na jejich přítomnost a nevěnují příliš mnoho prostředků na budování vlastních vojenských kapacit. Jen pět států NATO včetně USA dává na obranu předepsaná dvě procenta HDP.

Express naznačuje možný scénář, v němž by ruská invaze dokázala alespoň na čas ohromit síly NATO. Základem by byla série rychlých útoků přes Bělorusko na Lotyšsko, Estonsko a Litvu s cílem oddělit Polsko od jejich evropských spojenců. NATO si uvědomuje, že tyto baltské státy jsou nejzranitelnější a byly by prvními terči v případě ruské invaze a posílilo v nich své kontingenty. Existují však silné pochybnosti, zda-li to je dostatečné k odražení plně nasazených ruských sil.

Podle RAND Corporation baltským státům chybí těžká vojenská technika. Nemají tedy dostatečné síly na odražení ruských masivních a početných tanků. Díky této nevýhodě by dle prognóz RAND Corporation armády těchto států byly během 60 hodin poraženy Ruskem.

RAND Corporation upozorňuje i na skutečnost, že ačkoliv NATO má více leteckých sil, Rusko má výhodu ve vyspělých integrovaných vzdušných prostředcích. Aby NATO skutečně letecky porazilo Rusko, muselo by být ochotno obětovat své letadla čtvrté generace. Samotné počty nezaručují vítězství.

Rusko může prostřednictvím svých letounů zaútočit na většinu území NATO, aniž by tam musel vysílat vojáky. Podle Expressu by Rusko po zahájení útoku na baltské státy mohlo zahájit bombardování vojenských objektů NATO v Německu, aby přinutilo síly NATO se věnovat této záležitosti a uvolnilo mu tak prostor v Pobaltí.

Podle RAND Corporation by v případě pádu baltských států mělo NATO tři základní možnosti, jak postupovat dále. První je shromáždění masivních vojenských sil a uskutečnění tvrdého protiútoku, které by nejpravděpodobněji vyústilo v smrtící bitvu. Podle Expressu si Rusko uvědomuje, že při zapojení enormních sil USA by v takovém případě nemělo šanci konvenčně vyhrát a zřejmě by ihned sáhlo po hrozbě použití nukleárních zbraní.

NATO by je samozřejmě mohlo použít též (druhá možnost dle RAND Corporation), následky by však byly strašlivé a nedá se očekávat, že USA sáhly k tomuto prostředku dříve než by tak učinilo Rusko. Hrozba jaderné apokalypsy by obě strany zanechala na mrtvém bodě, v obdobě nové studené války, kdy by Rusko muselo upustit od větším ambiciózních plánů dobytí Evropy, ale bylo mu zřejmě ponechány baltské státy, což by samozřejmě velmi oslabilo relevanci NATO na vojenském poli.

Podle RAND Corporation jedinou možností, jak těmto pro NATO v podstatě nepříznivým scénářům předejít, je zaměřit se na těžkou techniku a investovat do drahých tanků. RAND Corporation sice nepředpokládá, že by Rusko se v dohledné době navzdory veškerému výhružnému chřeštění zbraněmi se pokusilo napadnou NATO, jakákoliv vojenská poučka však velí, že je vždy lepší být připraven.  

Témata:  Rusko Ruská armáda NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

2:12

Menšík a Sovák říkali blbosti o ničem? Miroslav Hanuš měl možná lépe volit slova

Vladimír Menšík nebo Jiří Sovák jsou dodnes považováni za geniální vypravěče. Na tradici takto nadaných lidí mezi českými herci navazuje Miroslav Hanuš, který se o dvojici velikánů vyjádřil po svém. A možná měl více vážit slova. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.