Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ocelová monstra, která kosí vlastní vojáky? První nasazení tanků v bitvě bylo fiasko

Britští vojáci na jednom z prvních tanků, které byly nasazeny v Bitvě na Sommě
Britští vojáci na jednom z prvních tanků, které byly nasazeny v Bitvě na Sommě
Foto: Great War

15. září 1916 se na bitevním poli vůbec poprvé v historii objevily tanky. Novinka sice definitivní porážku německého nepřítele během bitvy na řece Sommě nepřinesla, šlo ale o zlom v dějinách vojenství.

Pro Němce byla britská ocelová monstra překvapením, většina z pěti desítek strojů ale toho dne zklamala.

Plán pro nasazení nové zbraně, vyvíjené v přísném utajení, byl zdánlivě jednoduchý - tanky měly dosáhnout nepřátelských linií zhruba pět minut před pěchotou, které by otevřely cestu přes ostnaté dráty překážky a zákopy. Skutečný obrázek bojiště mezi obcemi Flers a Courcelette byl ale jiný. Do boje se dostalo pouze 32 (podle některých zdrojů 36) tanků a jen polovina z nich byla schopná držet krok s pěchotou a zapojit se do boje alespoň současně s muži, kterým měly otevřít cestu.

Některé z posádek hlučných ocelových oblud, v jejichž útrobách se mísily výpary benzínového motoru s pachem střelného prachu z děl a kulometů, dokonce ztratily orientaci a zaútočily na vlastní jednotky.

Útok z 15. září 1916 sice dokázal proniknout zhruba dva kilometry do hloubi německého území, to ale bylo vše. Brzy se objevili kritici unáhleného nasazení nové zbraně (patřil mezi ně i Winston Churchill, jinak velký zastánce tanků). Poukazovali například na to, že byl promrhán moment překvapení, který mohl sehrát úlohu při rozsáhlejším tankovém útoku.

"Bylo to velmi užitečná zkouška," tvrdil ale jeden z velících důstojníků, kteří zastávali opačný názor. Britové se totiž z neúspěchu na Sommě (i dalšího fiaska v létě 1917 u Ypres) poučili a usilovně pracovali na vylepšení taktiky, zatímco Němci novou zbraň podceňovali.

Když se ale nově vypracovaná a hlavně pečlivě dodržená taktika spojila s modernějšími tanky, kterých navíc nebylo jen pár desítek, ale několik stovek, přinesla útočníkovi výraznou převahu, byť jen dočasnou. Němci se o tom mohli přesvědčit v listopadu 1917 během bitvy u Cambrai, kdy po dělostřelecké přípravě vyrazilo vpřed na 380 tanků, podporovaných pěchotou. Obrněnci, postupující ve trojicích, se vzájemně kryli a brzy překonali německou obranu.

Prvotní úspěch tanků v Cambrai sice využila propaganda a po celé Británii se rozezněly zvony na znamení vítězství, na dalším průběhu války ale ani tentokrát nic nezměnil. Bitva nicméně ukázala potenciál nové zbraně, který o dvě dekády později naplno využila německá armáda v Polsku či Francii, a to trochu paradoxně.

Témata:  historie,  tanky

Aktuálně se děje

9. října 2026 21:51

Václav Marhoul se připravuje na premiéru dalšího filmu se světoznámými herci

Oceňovaný český režisér Václav Marhoul představuje komorní drama ze stalinské éry s názvem Doznání. Světová premiéra se uskuteční 15. října na festivalu ve Varšavě. V hlavních rolích se představí Rob Lowe, Jennifer Jason Leigh, James Franco či Nick Nolte. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Umělá inteligence

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.