Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zářné inovační zítřky Česka? Vize roku 2030 je zahalena mrakem kouře z továren

vzdělání
vzdělání
Foto: Pixabay

Komentář Radima Červenky - Andrej Babiš, který není jen premiérem, ale také předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, s velkou slávou představil vizi zářné budoucnosti pod všeobjímajícím názvem „Inovační strategie České republiky 2019–2030.“ Všeobjímající není jen název, ale i obsah dokumentu.

Podle nové značky v Česku čeká světlé zítřky hned devět oblastí. Financování a hodnocení výzkumu a vývoje, Inovační a výzkumná centra, Národní start-up a spin-off prostředí, Polytechnické vzdělávání, Digitalizace, Mobilita a stavební prostředí, Ochrana duševního vlastnictví, Chytré investice a Chytrý marketing.

V době prudkého technologického vývoje je pokus o určitou vizi, která se nepostaví technologickým a na ně navázaným společenským změnám zády, jen pozitivní. Dokument má řadu ambicí a podílel se na něm kolektiv autorů z nejrůznějších oborů, tudíž zhodnotit ho v krátkosti a objektivně ani nejde. Bohužel věštit budoucnost také není možné ani sebe lépe sepsaným dokumentem, ale můžeme se pokusit nahlédnout na některé klíčové body dokumentu optikou současnosti a minulosti.

Asi nejzásadnějším prohlášením je snaha navyšovat rozpočet vědy a výzkumu, každý rok až do roku 2030 o 0,1 % HDP, aby se v cíleném datu částka putující na vědu a výzkum vyhoupla na kulatá 3 % HDP. Ještě před pár měsíci jsme přitom sledovali rozpuštění části investičních rozpočtů ministerstva školství, Grantové agentury ČR nebo Ústavu pro studium totalitních režimů, aby se našly prostředky na zlevněné jízdné pro studenty a seniory.

V akademickém prostředí - od představitelů vysokých škol (Česká konference rektorů) - sklidila drtivou kritiku, že nedokázali vyjednat s vládou vyšší navýšení rozpočtů podfinancovaných vysokých škol, což jsou ještě čerstvé události z 2. pol. loňského roku. Že by nás čekala obrátka o 180 stupňů? Inovační strategie je zatím jen na papíře a papír snese vše. Uvidíme jestli prioritou vlády bude navyšování rozpočtu na vědu a výzkum, nebo snaha koupit si voliče. A to platí pro všechny vlády až do roku 2030, protože populismus, ať zleva, zprava nebo zcela nově odevšad, jak prezentoval premiér na sjezdu své strany, dominuje české politice nejméně dvě desetiletí.

Ještě jedním, snad veselejším pohledem do minulosti, je záměr zavedení nového předmětu Technika na základních školách. Předmět evokuje nedávno školami hojně opuštěné „dílny“. Autor vzdělávací koncepce sleduje zajímavé humanitní cíle předmětu, jak jsme na serveru Globe24.cz informovali v rozhovoru s pedagogem Jiřím Dostálem, na druhou stranu předmět jistě přivítají kapitáni průmyslu, kteří potřebují nové dělníky do svých montoven.

Budoucnost Česka by měla směřovat mimo levný subdodavatelský průmysl, a pokud nový předmět naplní svou ambiciózní koncepci učit děti aplikovat technologické postupy, možná nasměruje žáky k technologickým inovacím mimo levnou práci ve výrobní hale. Nicméně doposud známe jen „dílny“ a následně továrny.

Témata:  vědci vláda Andrej Babiš vzdělání

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 22:03

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.