Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německý Kolibřík byl prvním sériovým vrtulníkem na světě

Flettner Fl 282 Kolibri
Flettner Fl 282 Kolibri
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

První zárodky vrtulníků se objevily již za 1. světové války. Koncepce stroje s kolmým startem a přistáním zaujala vojáky. Armáda v nich viděla především ideální průzkumný prostředek. Pokrok techniky mezi válkami ukázal, že vrtulník může mít daleko více funkcí. Průkopníkem se v tomto oboru, ostatně jako v mnohém, stali Němci.

Vývoj vrtulníku Flletner Fl 282 Kolibri (Kolibřík) začal již v roce 1939 a plány byly hotovy v roce 1940. Vývoj a výroba měla původně probíhat v Berlíně, ale v roce 1941 byla přesunuta do bavorského městečka Bad Tölz. První tři jednomístné stroje určené pro Kriegsmarine měly plně uzavřenou kabinu. Další stroje byly dvojmístné s otevřenou kabinou.

Konstrukce trupu byla jednoduchá. Byly to prakticky jen svařené trubky potažené plátnem. Za pilotem se nacházel sedmiválcový hvězdicový motor BMW-Bramo Sh 14A o výkonu 160 koní. Ten byl umístěn v těžišti stroje. Díky tomu měl pilot nejen vynikající výhled, ale stroj byl i výborně ovladatelný. Navíc byl motor i velmi spolehlivý a kontrolu potřeboval až po 400 hodinách provozu. Hmotnost stroje byla 756 kilogramů a maximální vzletová byla 1000 kilogramů.  

Fl 282 ještě neměl ocasní rotor, ale jen směrové plochy jako letadlo. Stroj měl pevný podvozek s příďovou konfigurací. Kolibřík měl dva rotory o délce 11, 96 metrů. Listy měly ocelové nosníky, dřevěná žebra a byly potaženy překližkou. Fa 282 byl 2,2 metru vysoký a 6,56 metru dlouhý.

Výkony byly na svoji dobu vynikající. Maximální dostup byl 3000 metrů, dolet 170 kilometrů a rychlost 150 kilometrů v hodině. S vrtulníkem se počítalo především při službě na moři. V roce 1941 začal testy na palubě křižníku Köln v Baltském moři.

Největším problémem bylo přistání na palubě na rozbouřeném moři. Němci proto vyvinuli novou metodu. Z vrtulníku shodil pilot lano a stroj na palubu přitáhli dva muži pomoci navijáku. Lano bylo celou dobu natažené, protože pilot kvůli nepředvídatelným okolnostem držel výkon a mohl kdykoliv stroj znovu zvednout. Tato metoda se na lodích používá dodnes.

Další testování probíhalo na záchranné lodi Grief a ve Středozemním moři na minonosce Drache. Vrtulník zde prokázal svoji užitečnost i při záchranných misích a v čistých vodách Středomoří i při vyhledávání ponorek. Luftwaffe několik dvojmístných strojů nasadila na Východní frontě jako kurýrní a pozorovací a naváděcí stroje pro dělostřelectvo. Některé byly použity i pro přepravu drobných nákladů.

Stroje se plně osvědčily a v roce 1944 bylo objednáno 1000 strojů. Plánovala se výroba pěti verzí: Fl 282 A pro protiponorkový boj vyzbrojena dvěma bombami SC 250 nebo dvě hlubinnými bombami, verze B a C měly být průzkumné a záchranné verze s elektrickým jeřábem a sedačkou na laně, D byla dopravní dvoumístná verze a E určená pro výcvik.  V té době byla ovšem továrna BMW v Mnichově pod těžkým bombardováním a zakázka nemohla být splněna. Nakonec tedy bylo vyrobeno jen 24 prototypů a předsériových strojů. Na typu bylo vycvičeno 50 pilotů.

 

Hrstka strojů sloužila při obraně Berlína v roce 1945, kdy jejich osádky naváděly na sovětské cíle dělostřelectvo. Všechny se staly obětí sovětských stíhačů a protiletadlové palby. Tři stroje se v dubnu 1945 staly součástí první čistě vrtulníkové dopravní jednotky Lufttransportstaffel 40. Jeden Kolibri na začátku května 1945 z obležené Vratislavi evakuoval nechvalně proslulého válečného zločince gaulaitera Karla Hankeho. Spojenci celkem ukořistili tři stroje. Dva Fl 282 získali Američané a jeden padl do rukou Sovětům.

Flletner Fl 282 Kolibri byl nejpokročilejším vrtulníkem své doby a po válce ovlivnil všechny konstrukce. I u nás Ing. Jaroslav Šlechta pracoval v továrně Praga na vrtulnících inspirovaných Kolibříkem. Bohužel, zůstalo jen u návrhů a nikdy nebyl postaven ani prototyp. Dodnes se zachovaly dva kusy tohoto zajímavého stroje.

Témata:  Flettner Fl 282 Kolibri II. světová válka vrtulníky Německo letectví

Aktuálně se děje

2:12

Menšík a Sovák říkali blbosti o ničem? Miroslav Hanuš měl možná lépe volit slova

Vladimír Menšík nebo Jiří Sovák jsou dodnes považováni za geniální vypravěče. Na tradici takto nadaných lidí mezi českými herci navazuje Miroslav Hanuš, který se o dvojici velikánů vyjádřil po svém. A možná měl více vážit slova. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.