První zárodky vrtulníků se objevily již za 1. světové války. Koncepce stroje s kolmým startem a přistáním zaujala vojáky. Armáda v nich viděla především ideální průzkumný prostředek. Pokrok techniky mezi válkami ukázal, že vrtulník může mít daleko více funkcí. Průkopníkem se v tomto oboru, ostatně jako v mnohém, stali Němci.
Vývoj vrtulníku Flletner Fl 282 Kolibri (Kolibřík) začal již v roce 1939 a plány byly hotovy v roce 1940. Vývoj a výroba měla původně probíhat v Berlíně, ale v roce 1941 byla přesunuta do bavorského městečka Bad Tölz. První tři jednomístné stroje určené pro Kriegsmarine měly plně uzavřenou kabinu. Další stroje byly dvojmístné s otevřenou kabinou.
Konstrukce trupu byla jednoduchá. Byly to prakticky jen svařené trubky potažené plátnem. Za pilotem se nacházel sedmiválcový hvězdicový motor BMW-Bramo Sh 14A o výkonu 160 koní. Ten byl umístěn v těžišti stroje. Díky tomu měl pilot nejen vynikající výhled, ale stroj byl i výborně ovladatelný. Navíc byl motor i velmi spolehlivý a kontrolu potřeboval až po 400 hodinách provozu. Hmotnost stroje byla 756 kilogramů a maximální vzletová byla 1000 kilogramů.
Fl 282 ještě neměl ocasní rotor, ale jen směrové plochy jako letadlo. Stroj měl pevný podvozek s příďovou konfigurací. Kolibřík měl dva rotory o délce 11, 96 metrů. Listy měly ocelové nosníky, dřevěná žebra a byly potaženy překližkou. Fa 282 byl 2,2 metru vysoký a 6,56 metru dlouhý.
Výkony byly na svoji dobu vynikající. Maximální dostup byl 3000 metrů, dolet 170 kilometrů a rychlost 150 kilometrů v hodině. S vrtulníkem se počítalo především při službě na moři. V roce 1941 začal testy na palubě křižníku Köln v Baltském moři.
Největším problémem bylo přistání na palubě na rozbouřeném moři. Němci proto vyvinuli novou metodu. Z vrtulníku shodil pilot lano a stroj na palubu přitáhli dva muži pomoci navijáku. Lano bylo celou dobu natažené, protože pilot kvůli nepředvídatelným okolnostem držel výkon a mohl kdykoliv stroj znovu zvednout. Tato metoda se na lodích používá dodnes.
Další testování probíhalo na záchranné lodi Grief a ve Středozemním moři na minonosce Drache. Vrtulník zde prokázal svoji užitečnost i při záchranných misích a v čistých vodách Středomoří i při vyhledávání ponorek. Luftwaffe několik dvojmístných strojů nasadila na Východní frontě jako kurýrní a pozorovací a naváděcí stroje pro dělostřelectvo. Některé byly použity i pro přepravu drobných nákladů.
Stroje se plně osvědčily a v roce 1944 bylo objednáno 1000 strojů. Plánovala se výroba pěti verzí: Fl 282 A pro protiponorkový boj vyzbrojena dvěma bombami SC 250 nebo dvě hlubinnými bombami, verze B a C měly být průzkumné a záchranné verze s elektrickým jeřábem a sedačkou na laně, D byla dopravní dvoumístná verze a E určená pro výcvik. V té době byla ovšem továrna BMW v Mnichově pod těžkým bombardováním a zakázka nemohla být splněna. Nakonec tedy bylo vyrobeno jen 24 prototypů a předsériových strojů. Na typu bylo vycvičeno 50 pilotů.
Hrstka strojů sloužila při obraně Berlína v roce 1945, kdy jejich osádky naváděly na sovětské cíle dělostřelectvo. Všechny se staly obětí sovětských stíhačů a protiletadlové palby. Tři stroje se v dubnu 1945 staly součástí první čistě vrtulníkové dopravní jednotky Lufttransportstaffel 40. Jeden Kolibri na začátku května 1945 z obležené Vratislavi evakuoval nechvalně proslulého válečného zločince gaulaitera Karla Hankeho. Spojenci celkem ukořistili tři stroje. Dva Fl 282 získali Američané a jeden padl do rukou Sovětům.
Flletner Fl 282 Kolibri byl nejpokročilejším vrtulníkem své doby a po válce ovlivnil všechny konstrukce. I u nás Ing. Jaroslav Šlechta pracoval v továrně Praga na vrtulnících inspirovaných Kolibříkem. Bohužel, zůstalo jen u návrhů a nikdy nebyl postaven ani prototyp. Dodnes se zachovaly dva kusy tohoto zajímavého stroje.
Témata: Flettner Fl 282 Kolibri, II. světová válka, vrtulníky, Německo, letectví
