Pět chyb, které mohly vést k atomové válce

1) Porucha varovného vysílacího systému, 20. února 1971

Čtvrtek 20. února 1971 se zdál být normálním dnem. Kolem odpoledne však všechny redakce dostaly telexem poplašnou zprávu, která všem televizím a rádiím přikazovala přejít na stav Emergency Broadcast System (Vysílání v případě nouzové situace) a vyčkat na důležitou zprávu. Celou Ameriku zachvátila panika a lidé se utíkali schovat do krytů. Sověti zahájili válku!  O 40 minut později telex vychrlil zprávu, že se jednalo o chybu a média začala veřejnost uklidňovat. Od té doby byl systém modernizován. V roce 2018 opět omylem poslal všem Američanům na mobil varovnou SMS.

2) Špatná páska, 9. listopadu 1979

Bylo 9 hodin ráno, když se na počítačích NORAD (Severoamerické velitelství protivzdušné obrany) objevilo varování před sovětským útokem. Na Ameriku letělo 1000 raket a několik bombardovacích svazů! Stíhačky okamžitě odstartovaly ke střetu s nepřítelem, rakety byly uvedeny do bojové pohotovosti. Air Force odstartoval tak narychlo, že na zemi zapomněli prezidenta Jimmyho Cartera! NORAD začal ověřovat sílu sovětského úderu. Kontaktoval radarové stanice na Aljašce a NASA, které měla systém detekující start raket na sovětském území. Ty ovšem hlásily, že se nic neděje a nic nezaměřily. Důvod poplachu? Někdo omylem do hlavního počítače zastrčil pásku se cvičným programem, který simuloval atomovou válku. Svět měl opravdu namále.

3) Laciný čip, 6. červen 1980

Ve dvě ráno panoval na velení NORADU v Cheyenne Mountain naprostý klid. Když najednou na monitoru vyskočilo varování, že se nad území USA blíží dvě balistické střely. O pět minut již jich bylo 222! Okamžitě byl informován prezident Carter a národní bezpečnostní poradce Zbigniew Brzezinski. Ten prohlásil, že „lejno vlétlo do větráku“ a Carter by měl okamžitě přikázat protiútok. Naštěstí byl Carter poučen z loňska a počkal na potvrzení útoku. To naštěstí nepřišlo. Kde byla chyby? Na to se přišlo až za tři dny. Jeden z čipů se porouchal a místo nul hlásil dvojky. Jeho cena byla pouhých 46 centů!

4) Odlesk mraku, 26. září 1983

V supertajném bunkru nedaleko Moskvy se 26. září 1982 rozezněl poplach. Sledovací satelit zaměřený na americká jaderná sila ohlásil start pěti amerických raket. Službu měl poručík Stanislav Petrov. Ten zachoval naprosto chladnou hlavu. V první řadě mu přišlo podezřelé, že Američané vedou proti Sovětskému svazu úder jen pěti mezikontinentálními střelami. Kontaktoval radarové stanoviště, která nic nezachytila. Rakety měly dopadnout za 26 minut. Petrov se rozhodl počkat. K jeho úlevě se nic nestalo. Později bylo zjištěno, že satelit vyhodnotil odraz slunce od mraků jako start raket. Petrov byl za svoji rozvahu oceněn až po rozpadu Sovětského svazu.

5) Norové útočí, 25.ledna 1995

Přestože Studená válka dávno skončila, neznamená to, že skončilo napětí mezi mocnostmi. To se potvrdilo v roce 1995. Z jednoho norského fjordu byla vypálena balistická raketa, kterou ruská obrana vyhodnotila jako balistickou střelu vystřelenou z americké ponorky! Okamžitě byl vyhlášen poplach. Raketa mohla nést atomovou bombu, která, pokud by vybuchla v atmosféře nad Ruskem, by vyřadila všechny radary a obranné technologie. Prezident Boris Jelcin dokonce zadal aktivační kódy k odvetnému úderu. Pak ovšem raketa bez výbuchu zmizela v oceánu. Co se stalo? Norští vědci vystřelili raketu Black Brant XII, sloužící ke studiu polární záře. Přestože o tom sousední státy informovali, k ruské armádě se informace nedostala. Svět byl opět zachráněn na poslední chvíli.    

Témata:  atomová bomba,  protiatomové kryty,  studená válka,  USA,  Sovětský svaz