Baron proti gestapu: pomsta nacistům byla krutá!

Mezi tyto odvážné patřil baron Jean de Selys Longchamps. Narodil se 31. května 1912 v Bruselu. V roce 1940 Longchamps bojoval v řadách belgické armády a byl evakuován z Dunkerku. V boji proti nenáviděným Němcům chtěl pokračovat a vrátil se do Francie. Ta však padla a baron se ocitl v internaci ve Vichistické Francii. Z ní uprchl a přes Španělsko a Gibraltar se pak dostal do Velké Británie.

V 28 letech byl Longchamps příliš starý pro stíhací výcvik. To však barona nezastavilo. Zfalšoval na svých dokumentech věk a stal se členem Dobrovolné rezervy RAF. Nejen, že byl vycvičen na stíhacího pilota, ale v rámci 609. perutě začal nad Belgií provádět nebezpečné hloubkové bombardovací nálety. Nejčastějším cílem takových útoků byly vlaky nebo vozidla pohybující se na silnici.

Baronem brzy otřásla krutá zpráva. Jeho otec byl zadržen německou bezpečnostní policií (SIPO) a umučen. Rozlícený Longchamps začal plánovat pomstu. Brzy měl o cíli jasno. Velitelství gestapa, SIPO a SD (Sicherheitsdienst) pro Belgii v Avenue Louise 453 v Bruselu!  Résidence Belvédère, jak byla budova před válkou pojmenovaná, byla skvostný cíl. Gestapo si zabralo ve své aroganci nejmodernější rezidenční budovu v nejluxusnější čtvrtí Bruselu. Leč bílá dvanáctipatrová budova vysoko čněla nad daleko nižší zástavbou. Lepší místo pro pomstu snad ani neexistovalo.

Longchamps se se svým plánem nikomu nesvěřil. Věděl, že by velení jeho útok neschválilo, a piloti by jej mohli prozradit. Ideálním se pro jeho plán stal 20. leden 1943. To se vydal se svým kolegou seržantem André Biancem bombardovat nádraží v Gentu. Letěl v letounu Hawker Typhoon. S rychlostí 656 kilometrů v hodině a čtyřmi kanóny Hispano Suiza Mk.II ráže 20 milimetrů to byl stroj pro podobné údery přímo stvořený. Baron však svého Typhoona i sebe hnal na pokraj možností. Dolet stroje byl pouhých 820 kilometrů a do domovské základny Manston v Kentu se kvůli nedostatku paliva nemusel vrátit.

Po úderu na Gent poslal Bianca Longchamps domu a nízkým letem pod radary se vydal nad Brusel. Podařilo se mu skutečně podlétnou německou protivzdušnou obranu a brzy se ocitl nad střechami belgické metropole. Najít velitelství gestapa pak už nebyl problém. Úder byl vpravdě chirurgický. Ani jedna střela nezasáhla ulici nebo okolní domy! Baron zasáhl pouze Résidence Belvédère.

A úder to byl drtivý! Čtyři Němci, včetně velitele SD pro Belgii SS-Sturmbannführera Alfreda Thomase a vysoce postaveného gestapáka Müllera, byli zabiti. Další třicet zaměstnanců gestapa bylo zraněno. Ulice byla uzavřena a budova se šest týdnů opravovala.  Mnozí škodolibí Belgičané se na ní chtěli jít podívat, na což Němci odpovídali brutalitou a mnoho civilistů kvůli tomu skončilo ve vazbě.

Baron však ještě neskončil. Při přeletu nad královským palácem otevřel kokpit a vyhodil z něj britské a belgické vlaječky. Teprve potom se nízkým letem nad Flandry vrátil do Anglie. kde bez dalších incidentů přistál. Mezi belgickými piloty vypuklo nadšení. Longchamps vypálil hnízdo okupantů a vrátil Belgičanům hrdost. Daleko menší bylo nadšení ze strany velení. Baron přišel o pilotní odznak a byl převelen. Brzy si však belgická exilová vláda uvědomila symboliku úderu, a na její popud byl oceněn britským vysokým vyznamenáním – Záslužným leteckým křížem.

Bohužel se baron Jean de Selys Longchamps osvobození své země nedožil. Během úderu na Ostende 15. srpna 1943, byl jeho stroj zasažen protiletadlovým dělostřelectvem. Přesto, že se dokázal baron se poškozeným strojem vrátit do Anglie během přistání stroj havaroval a Longchamps zahynul. Dnes je před bývalým velitelstvím gestapa v Avenue Louise jeho pomník. Připomíná muže, který v nejtemnějších dobách vrátil své zemi a národu hrdost a naději na porážku nenáviděného nepřítele.

Témata:  II. světová válka,  Hawker Typhoon,  Belgie,  Armáda Belgie,  Velká Británie,  Německo