Co se stalo, když Indové vzali to nejlepší ze skvělých zbraní? Výsledek vojáky šokoval!

Indická vláda v reakci na situaci už roku 1987 pověřila vládní zbrojní konstrukční kancelář Armament Research and Development Establishment (ARDE) vývojem nové útočné pušky. ARDE však šlo ještě dál a nevrhlo vyvinout celou řadu zbraní na stejném základu. Armáda tak měla dostat útočnou pušku a lehký kulomet a později i karabinu. Jasnou výhodo bylo to, že zbraně měly zaměnitelné součástky munici a vojáci se nemuseli přecvičovat na jiné zbraně. Řada byla pojmenována INSAS tedy INdian Small Arms System.

Konstrukci zbraně si chtělo ARDE značně ulehčit. Indičtí konstruktéři se rozhodli využít prvky z úspěšných zahraničích útočných pušek a spojit je dohromady. Puška měla hlaveň s šesti drážkami. Plynový píst, rotační závorník a pouzdro závěru pocházelo ze sovětské AK-47. Účinný dostřel byl u pušky 400 metrů a u lehkého kulometu 600 metrů

Puška mohla střílet buď v poloautomatickém režimu nebo v dávce po třech nábojích. Pozdější verze dostaly i možnost střelby v plně automatickém režimu. Lehký kulomet mohl střílet v poloautomatickém a automatickém režimu. Kadence dosahovala 650 ran v minutě. Mechanismus změny režimů pocházel z německé HK33.

Regulátor plynu a uzávěr plynového kanálu, aby mohl být z hlavně vystřelen granát, pocházel naopak z belgické FN FAL. Velice moderní byl na svou dobu zásobník, který byl vyroben z průhledného plastu, byl zaměnitelný pro všechny verze a mohl mít 20 nebo 30 nábojů. Původně byl zásobník určen pro rakouský Steyr AUG.

Pažba a předpažba byla naopak inspirována izraelskou puškou Galil. Mohla být plastová nebo dřevěná, Verze pro výsadkáře měla skládací pažbu. Délka zbraně bez zásobníku je 915 milimetrů a váha je 4,15 kilogramu. Lehký kulomet je poněkud těžší a delší a je vybaven dvojnožkou. Řada INSAS používá munici 5,56 × 45 mm NATO.

Indická armáda zavedla dlouho očekávanou zbraň v roce 1998 a již v roce 1999 byla zbraň nasazena v tzv. Kárgilská válce s Pákistánem. Radost vojáků z nové zbraně se změnila v trpké zklamání. Ve vysoké nadmořské výšce se zbraň zasekávala, plastové zásobníky praskaly, a ačkoliv zbraň ještě neměla plně automatická režim, při palbě dávkou se puška často „přepnula“ do plně automatického režimu.

Je třeba říci, že armáda a ARDE reagovaly rychle a v roce 200 začala být dodávána nová vylepšená verze 1B1. Pokud ovšem vojáci čekali, že všem problémům je konec, zmýlili se. Kvalita výroby byla mizerná. Zásobníky přestaly praskat. Začaly se rovnou lámat. Zbraň se vedle zasekávání proslavila i přehříváním. V tu chvíli z ní začal prskat olej a několika vojákům dokonce poranil zrak.

Indii se podařilo nespolehlivou zbraň i exportovat. Zbraň se dostala do Ománu, Bhutánu, afrického Svazijska a jen díky tomu, že Indové ze 70 % export dotovali i do sousedního Nepálu. Nepálská armáda, která v té době vedla tvrdé boje s Maoisty byla za dodávku 26 000 kusů INSAS skutečně vděčná. Brzy se však přesvědčila o kvalitě indických zbraní.

Jedna ze základen nepálské armády byla roku 2005 přepadena povstalci. Bitva trvala zhruba deset hodit a skončila masakrem 48 vojáků. Všechny jejich zbraně se přehřály a přestaly fungovat. Staré AK-47 povstalců takové problémy neměly. Po protestu Nepálců, Indové odpověděli, že chyba není v jejich zbraních, ale špatném výcviku Nepálců.

Problémů však přibývalo i v domácí armádě. Mnozí vojáci speciálních jednotek své pušky raději ničili a „ztráceli“ a používali staré AK-47, které se jim podařilo ukořistit. Vzniklo dokonce několik vyšetřovacích výborů parlamentu, které měly odhalit šatnou kvalitu zbraně. Ty však na nic nepřišly nebo lépe řečeno se ani na nic nesnažily přijít. Roku 2017 Nepál vyřadil všechny INSAS z výzbroje.

Celkem bylo vyrobeno 700 000 až 900 000 zbraní typu INSAS. Roku 2014 oznámila armáda tendr na novou zbraň. ARDE se pokoušelo navázat na „skvělou“ tradici, a vyvinulo novou verzi s názvem ExCalibur a karabiny z něj vycházející Kalantak a Amogh. Ty přijala do výzbroje indická policie, ale v armádních testech v roce 2018 absolutně propadly a vojsko je definitivně odmítlo. 

V loňském roce bylo oznámeno, že všechny zbraně INSAS budou vyřazeny z výzbroje. Již v roce 2015 byla podepsána dohoda s Ruskem na licenční výrobu AK-203 upravených na náboj NATO 7.62×39 milimetrů. Tím se zřejmě historie zbraní řady INSAS uzavřela. Tak jako u jiných zbraní se Indie pokusila spojit výhody západní a ruské zbrojní školy. K smůle Indů vznikl hybrid, jehož nespolehlivost podtrhovala ještě nevalná kvalita výroby. To zaplatilo nemálo vlastních vojáků životem.  

Témata:  zbraně,  útočná puška INSAS,  Indická armáda,  Indie