Loď, která začala 2. světovou válku, měla pestrý osud

SMS Schleswig-Holstein byl spuštěn na vodu v roce 1904 a námořnictvo císařského Německa jej do služby zavedlo o rok později. Loď byla třídy Deutschland a byla posledním předdreadnought zavedeným do služby. Schleswig-Holstein byl vlastně zastaralý již při vstupu do služby. Loď měřila 127,6 metru a na šířku měla 22,2 metru. Výtlak měla 13 200 tun a plný výtlak byl 14 220 tun.

Původně byla loď vybavena 12 uhelnými kotly, které poháněly tři tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí. V meziválečném období však bylo 8 uhelných kotlů vyměněno za kotle spalující mazut. Výkon parních strojů byl 16 678 koní. Stroje poháněly tři lodní šrouby a díky nim dosahoval Schleswig-Holstein slušné maximální rychlosti 19,1 uzle (35,4 kilometru v hodině). Při ekonomické rychlosti 10 uzlů měla loď dosah 10 590 kilometrů.

Pancéřování lodi bylo na svoji dobu skvělé. Pancéřový pás na boku lodi měl až 280 milimetrů, stejnou sílu měl i pancíř na věžích a paluba měla 40 milimetrů. Výzbroj se během služby lodi často měnila. Po celou dobu existence lodi byly jádrem výzbroje čtyři děla ráže 28 centimetru umístěné po dvou ve dvou věžích na přídí a zádi. V kasematách lodi se nacházelo čtrnáct děl ráže 17 centimetrů. Vedle toho se paluba ježila ještě dvaadvaceti děly ráže 8,8 centimetru a loď měla i šest podvodních torpédometů.

V době útoku na Westerplatte v září 1939 byly torpédomety zcela odstraněny. Místo děl ráže 17 centimetrů bylo instalováno pouze 10 děl ráže 15 centimetrů (i ty byly odstraněny v roce 1940). Z děl ráže 8,8 milimetrů zbyly pouze čtyři upravené na protileteckou obranu a přibyly čtyři protiletecké Flaky ráže 3,7 milimetru. Posádku tvořilo 35 důstojníků a 708 námořníků.

Vzhledem k tomu, že již po zařazení do služby byl Schleswig-Holstein zastaralou konstrukcí, čekal jej v rámci císařského námořnictva většinu jen podřadné role. Na začátku 1. světové války loď hlídkovala v deltě Labe nebo na Baltu. Kvůli nedostatku moderních bitevních lodí se zúčastnila i největší námořní bitvy Velké války tedy bitvy u Jutska v roce 1916. V bitvě moc velký výkon Schleswig-Holstein nepředvedl. Vystřelil jen 20 ran z děl ráže 17 milimetrů a po zásahu se musel stáhnout. Po bitvě bylo rozhodnuto staré lodi třídy Deutschland vyřadit ze služby. Schleswig-Holstein byl odzbrojen a Bremerhaven sloužil ponorkářům jako ubytovací loď.

Loď však měla štěstí v neštěstí. Po kapitulaci Německa a podpisu Versaillské smlouvy v roce 1919 si Výmarská republika mohla ponechat jenom lehké a zastaralé lodi. Po rozsáhlé rekonstrukci a znovuvyzbrojení se do služby vrátil i Schleswig-Holstein. Ten však již nebyl využíván ke svému původnímu účelu, ale stal se školní lodí. V meziválečných letech loď provedla mnoho přátelských plaveb do Jižní Ameriky, Afriky nebo Norska. Hitler však měl s lodí daleko temnější plány.

Dne 25. srpna 1939 Schleswig-Holstein zakotvil v přístavu Gdyně na výhodné pozici proti poloostrovu Westerpllate, na kterém byla umístěna polská vojenská posádka. Důvodem návštěvy mělo být uctění památky námořníku z SMS Magdeburg, jejichž hroby se nacházely na gdaňském hřbitově. Na palubě se však nacházelo celkem 1197 mužů, kteří měli udeřit na nepřipravené Poláky. Vše bylo připraveno již v noci 26. srpna. Rozkaz k útoku však byl odvolán. Na lodi se tvářili, že se nic neděje a dokonce pořádali exkurze pro veřejnost.

Ve 4:45 ráno 1. září 1939 však děla Schleswig-Holstein zahřměla naostro! Na Westerpllate dopadly první výstřely 2. světové války. Obránci se však nezhroutili a boj trval až do 10. září. Poté loď ostřelovala ještě pozice Poláků na poloostrově Hel. V dubnu 1940 se loď zúčastnila invaze do Dánska a ostřelovala dánskou pobřežní obranu. Poté se vrátila do Gdyně, kde až do roku 1943 sloužila jako plovoucí kasárna.

Protože část kotlů lodi bylo stále na uhlí, byla v roce 1943 loď reaktivována jako školní loď a po instalaci 32 20 milimetrových Flaků se z ní stala i plovoucí protiletecká baterie. Na konci roku 1944 se znovu loď ocitla ve Gdyni, kde měla být doplněna její výzbroj a ze Schleswig-Holstein se mělo stát podpůrné plavidlo konvojů. K tomu už však nedošlo. 18. prosince 1944 byla loď potopena během náletu RAF. Schleswig-Holstein dosedl na dno v gdyňském přístavu. Po dobytí města Rudou Armádou byla loď vyzvednuta, provizorně opravena a odtažena do Tallinnu, kde nějakou dobu sloužila jako plovoucí kasárna.  V roce 1948 byla odtažena k ostrovu Osmussaar ve Finském zálivu, kde až do roku 1966 její vrak sloužil jako cíl pro cvičné střelby.

Schleswig-Holstein byla lodí s neuvěřitelnou a složitou historií. Loď byla několikrát doslova zachráněna a oživena na poslední chvíli a dokázala přežít téměř všechny strasti a nástrahy obou světových válek. Do dějin se však Schleswig-Holstein navždy zapíše tím, že zrádný útok z něj vedený zahájil 2. světovou válku.  

Témata:  II. světová válka,  Schleswig-Holstein,  námořnictvo,  Německo,  I. světová válka,  lodě,  válečné lodě